Hlavní obsah

Lidem s Bechtěrevovou nemocí pomáhá biologická léčba

Právo, Aleš Fuksa

Je jedním ze sta tisíce bechtěreviků v Česku, kteří trpí nesnesitelnou zánětlivou bolestí páteře. I když byl fotbalovou hvězdou, lidí se kvůli svým zdravotním potížím stranil. Poté, co přešel na biologickou léčbu Bechtěrevovy nemoci, žije opět aktivně, ač je v plném invalidním důchodu. Řeč je o bývalém prvoligovém gólmanovi Zlína, Drnovic a Příbrami Františku Ondrůškovi (48).

Článek

„Bolesti v zádech jsem měl neustále od dvaceti let. První příznaky nemoci přišly kolem dvacátého osmého roku. Rozpadla se mi klenba, potom to přešlo do zad. Dalších pět let trvalo, než se zjistila diagnóza. Ve 33 jsem s fotbalem musel přestat,“ řekl Právu Ondrůšek.

Dodal, že dříve měl velké bolesti. „Nemohl jsem slézt z postele. Nechtělo se mi chodit ani mezi lidi. Nebo jen velmi málo. Ale musel jsem. I po skončení kariéry jsem chtěl zůstat ve sportu aktivní, začal jsem trénovat,“ pokračoval bývalý brankář.

Přes vážnost svého stavu pociťuje v posledních letech značné zlepšení. I kvůli ne příliš rozšířenému typu léčby. „Nyní už nemusím brát brufeny. Dřív jsem jich proti bolesti užíval i pět šest,“ řekl Právu Ondrůšek, který přešel na biologické léky. „Nemám bolesti, jsem poměrně slušně pohyblivý. Aktivně se vracím do života, ale za dívkami se už neotočím. V noci se vyspím. Dříve mne bolest budila. Musím být ale aktivní, chodím plavat, hraji volejbal, chodím na spinning. Před biologickou léčbou jsem tyto sporty moc nedělal.“

Aktivně se vracím do života, ale za dívkami se už neotočím
František Ondrůšek

„Onemocnění pana Ondrůška je závažné, ale jsou horší případy. Část pacientů má ještě k tomu postižené kyčle. Často mají záněty oční rohovky, jsou ohroženi slepotou,“ vysvětlil Karel Pavelka, revmatolog a ředitel Revmatologického ústavu v Praze. Pavelka právě biologickou léčbu Bechtěrevovy nemoci propaguje, a to od roku 2001.

Ondrůšek se k této léčbě dostal o dva roky později v hradišťském revmatologickém a osteologickém centru Medical Plus. „Léčba je zatím příliš drahá a není dostupná každému revmatologovi. Jsou na ni přísná kritéria, jednotlivá centra mají od pojišťoven své limity,“ přiznal.

Roční náklady na léčbu jednoho pacienta dosahují dvou až tří set tisíc korun. Z peněženky pojištěnce nejde ani koruna, vše hradí zdravotní pojišťovny. V České republice je zhruba 26 center této biologické léčby, z toho tři v Praze, dvě v Brně. Na východě země ve Zlínském kraji jsou hned tři, v Uherském Hradišti, Zlíně a v Kroměříži. „V Karlovarském nebo Jihočeském kraji je ale naopak jen po jednom centru,“ doplnil Pavelka.

Léčba na léta

V hradišťském centru je brankář Ondrůšek jedním ze 150 aktivně léčených pacientů lékařky Evy Dokoupilové a jejího týmu. „Jejich léčba je na mnoho let, i na doživotí,“ podotkla. Podle Pavelky je ale pravděpodobné, že přijde další dobrá zpráva pro bechtěreviky. „Myslím si, že v horizontu osmi, deseti let může přijít lék, který nemoc vyléčí úplně,“ konstatoval.

Bechtěrevovu nemoc má asi jedno procento populace. Chronické zánětlivé onemocnění páteřních obratlů postihuje až třikrát častěji muže než ženy. První příznaky se objevují mezi osmnáctým až třicátým rokem života.

„Záda bolí až osmdesát procent populace, ale tyto zánětlivé bolesti jsou asi v pěti procentech. Každého, koho bolí záda, poslat na revmatologii, je pro praktické lékaře obtížné. Jsou asi tři body vedoucí ke zjištění nemoci a poté k poslání pacienta do revmatologického centra,“ konstatoval Pavelka. „Když má pacient několikaměsíční zánětlivou bolest v zádech a je mladší 45 let, a je-li bolest klidová a noční, že pacienta vzbudí, měl by zamířit k revmatologovi,“ dodal lékař.

Reklama

Výběr článků

Načítám