Podle novely budou mít lidé vysokého věku např. nárok na vyslechnutí speciálně vyškolenými policisty. Senioři si budou moci vybrat, zda je bude vyslýchat muž nebo žena, a stejně tak budou moci požádat o zamezení jakéhokoli kontaktu s člověkem, kterého policie nebo oni sami považují za pachatele.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Myslím, že právě senioři by měli mít nárok na větší ochranu a zvláště citlivé zacházení automaticky,“ vzkázal k tomu Právu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za hnutí ANO) a doplnil, že nově budou mít nárok také na odbornou psychologickou pomoc.

Novelu zákona v pondělí projednávala vláda, schválení ale odložila kvůli dílčí námitce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové na příští týden.

„Předpokládám, že vláda ten návrh schválí, ale je potřeba, aby ministerstvo spravedlnosti ještě vypořádalo rozpory, které se objevily na dnešním jednání,“ řekl k tomu na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Konkrétní věk neuvádí

„Rozšíření kategorie zvlášť zranitelných obětí na osoby vysokého věku vychází ze skutečnosti, že se senioři stávají s narůstající intenzitou oběťmi nejrůznějších forem trestné činnosti, zejména majetkového charakteru,“ odůvodňuje justiční resort chystanou změnu v tzv. důvodové zprávě pro členy kabinetu.

Legislativa přitom v této souvislosti zmíněný vysoký věk blíže nespecifikuje s ohledem na fakt, že potřeba zvláštního zacházení vzniká v důsledku průvodních jevů stáří, které se u každého dostavují jindy.

Policie začala v první půlce roku vyšetřovat 18 vražd seniorůmluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová

Obecně se nicméně z pohledu trestní praxe za osobu vysokého věku považuje příjemce starobního důchodu nebo člověk starší 60 let. Policejní statistiky zaznamenaly za první pololetí letošního roku spáchání trestného činu na 2433 lidech starších šedesáti let, což je zhruba o 130 méně než ve stejném období loňského roku.

Mluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová nicméně v této souvislosti upozornila na to, že se zvyšuje závažnost kriminality páchané na starších lidech.

„Policie začala v první půlce roku vyšetřovat 18 vražd seniorů, téměř 190 případů úmyslného ublížení na zdraví, 140 nebezpečného vyhrožování a skoro 50 případů týrání osoby žijící ve společném obydlí nebo svěřené osoby. Ve všech skupinách trestných činů to byl nárůst,“ poznamenala mluvčí.

Jsou zranitelnější

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové jsou senioři zranitelnější mimo jiné proto, že přicházejí postupně o své vazby a často nemají o svých problémech s kým hovořit. Výsledkem je to, že se senioři stávají snadnou kořistí pro drobné kriminálníky a kriminálnice i pro organizované skupiny,“ uvedla v této souvislosti Čírtková.

Kromě seniorů se bude týkat rozšíření seznamu zvláště zranitelných obětí podle mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové také obětí teroristických útoků.

„Katalog se rozšíří také na oběti trestných činů spáchaných pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob,“ doplnila.

Rozpor u lhůt na peněžitou pomoc

Už stávající legislativa přitom zvláště zranitelným obětem trestných činů přiznává také nárok na finanční pomoc a pro její přiznání stanovuje tříměsíční lhůtu od spáchání trestného činu.

Novela má podle Schejbalové tento limit odstranit, aby bylo možné žádosti vyřídit, např. kvůli ztíženému přístupu resortu k informacím z policejního spisu, i později. Tato změna je ale předmětem kritiky ombudsmanky.

Návrh, který původně iniciovala poslankyně za hnutí ANO Radka Maxová, má ve Sněmovně všeobecnou podporu a očekává se jeho hladké přijetí.