Muž, který pro banku mimo jiné zavedl principy určující chování k zaměstnancům, se u soudů marně dožadoval za potupné jednání omluvy. Naději mu dal až Ústavní soud (ÚS).

„Můj spor není o tom, jestli jsem tam měl skončit, ale o tom jednání poté. Nikdy se tam nic podobného nestalo. Takto tam neodcházeli ani lidí, kteří výrazně porušili pravidla. Nikdo nevěděl, co se vlastně děje, že jsem pod dozorem a musím si takto odnášet věci,“ vrátil se k zážitku manažer, který chtěl omluvu za neoprávněný zásah do práva na ochranu cti, důstojnosti a dobré pověsti, neboť způsob, jakým byl nucen ze zaměstnání odejít, měl prý vliv i na jeho další profesní život.

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček v odůvodnění kritizoval postup Nejvyššího soudu, kam se manažer obrátil s dovoláním. „Za situace, kdy Nejvyšší soud dostane propracované odvolání, tak tomu musí odpovídat i reakce, a ne, že jej odmítne bez jakékoli argumentace. Soud vůbec nereagoval na specificky vymezenou otázku, která dle názoru stěžovatele nebyla nikdy samostatně řešena,“ upozornil Šimíček.

Nejvyšší soud se tak bude muset nárokem na omluvu znovu zabývat.