Dopis upozorňuje na to, že podle návrhu ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) se má po prolomení limitů těžba na Bílině přiblížit na pouhých 170 metrů k obci Braňany a 330 metrů k obci Mariánské Radčice. Limity těžby z roku 1991 kvůli ochraně proti hluku a prašnosti dodržují ale vzdálenost 500 metrů od obytné zástavby.

"Její zkrácení by mělo silně negativní dopady na zdraví a kvalitu života obyvatel a navíc by se stalo riskantním precedentem," tvrdí signatáři. Vláda by prý otevřela cestu k porušení platné legislativy.

Pod dopisem je podepsáno devět organizací a iniciativ, mimo jiné občanské sdružení Kořeny Litvínov, Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, občanská iniciativa Limity jsme my, hnutí Greenpeace nebo lékaři Petr Končel a Adam Javorek za signatáře výzvy severočeských lékařů.

Zdravotní náklady v miliardách

Signatáři se odvolávají i na studii Univerzity Karlovy pro MPO (Ministerstvo průmyslu a obchodu), podle níž by prolomení limitů pouze na Bílině způsobilo v ČR zdravotní a externí náklady vyčíslené na deset miliard korun a dalších 130 miliard korun v ostatních zemích EU. Podle studie dosahují externí náklady na tunu vytěženého uhlí až 890 korun. Tyto náklady nyní nesou především veřejné rozpočty, zdravotní pojišťovny a občané, těžařské firmy prý zanedbatelně.

Spálení hnědého uhlí, které leží pod zemí za limity těžby, by podle vědců způsobilo emise asi 1,35 miliardy tun oxidu uhličitého. To je více než desetinásobek všech ročních emisí skleníkových plynů ČR, která je již nyní značně produkuje, uvádí se v dopise.

Proti prolomení limitů na Bílině, tak jako za jejich úplné zachování, se dlouhodobě stavějí lékaři, humanitární organizace, vědci i řada místních obyvatel. "Konstatování, že nikdo není proti prolomení limitů na velkolomu Bílina, neodpovídá skutečnosti," napsali signatáři premiérovi.

Vláda s prolomením limitů počítá

Vláda má o dvou návrzích, které připravilo MPO, jednat v pondělí na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem. Oba počítají s tím, že se limity na Bílině prolomí.

Zasedání vlády budou kvůli rozhodnutí o limitech provázet protesty, a to jak zastánců, tak odpůrců prolomení limitů.

Sobotka je pro prolomení limitů. V září médiím řekl, že nikdo nezpochybňuje to, že uhlí z Bíliny bude potřeba. Je rovněž přesvědčen o tom, že důl bude do roku 2024 schopen pojmout zhruba 1000 nových zaměstnanců.

MPO chce prolomit limity na dole Bílina především pro potřeby teplárenství.

"S prolomením limitů na dole Bílina počítáme. Bez pokračování těžby uhlí v něm by měla problém domácí energetika a zásobování obyvatel tuhými palivy a centrálním teplem z teplárenství by bylo v budoucnosti velmi ohroženo," řekl Vladimír Budinský ze Severočeských dolů patřících do skupiny ČEZ, která důl Bílina vlastní.