Některé z těchto bytů by mohly připadnout legálním migrantům, kteří si zde vyřídí azyl nebo jiný typ mezinárodněprávní ochrany. Uvádí to zpráva o migraci, kterou vládě předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a kterou má Právo k dispozici.

„V oblasti investiční politiky by mohlo být částečně využito finančních prostředků z Integrovaného regionálního operačního programu, které by měly umožnit výstavbu a pořízení více než 5000 bytů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením,“ píše se ve zprávě vnitra.

„Tato možnost tu je, protože lidé přicházející do ČR jako uprchlíci by také mohli být ohroženi sociálním vyloučením,“ potvrdila v pondělí Právu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Práce po šesti měsících?

Podle zprávy státní integrační program letos pomohl 393 osobám ve 154 tzv. integračních bytech. Asistence vnitra při zajišťování bydlení spočívá podle zprávy v pronájmu obecních bytů, kdy obce dostanou jednorázovou dotaci. V případě bytu u soukromníka by stát majiteli částečně hradil čisté nájemné.

Byty jsou určeny pro specifické skupiny obyvatelstva, z nichž jednou jsou také osoby s přiznaným statusem mezinárodní ochrany ze zprávy ministerstva vnitra

Další možností je i využití dotace ministerstva pro místní rozvoj, která je určena na výstavbu tzv. podporovaných bytů.

„Tyto vstupní byty jsou určeny pro specifické skupiny obyvatelstva, z nichž jednou jsou také osoby s přiznaným statusem mezinárodní ochrany,“ konstatuje zpráva vnitra.

Integrační program se zaměřuje vedle bydlení také na uplatnění migrantů na trhu práce a především na výuku češtiny.

Počítá i s asistencí osobám se zdravotním postižením a seniorům i s dotací na úhradu pobytu v sociálních zařízeních, případně s právním a sociálním poradenstvím.

Již začátkem října udělala Sněmovna krok k usnadnění získání zaměstnání pro migranty. Schválila změnu zákona, která jim umožní jít do práce již po šesti měsících od podání žádosti. Dosud nesměli pracovat rok. Zákon nyní čeká na schválení v Senátu.

Balíčky pro řidiče

Svaz průmyslu a obchodu již dříve uvedl, že české firmy jsou schopny přijmout až 5000 Syřanů „za podmínky, že budou mít odpovídající vzdělání, budou chtít pracovat a budou ctít zákony a pravidla života ČR“. [celá zpráva]

Na to reagoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), že by ČR tedy mohla přijmout až patnáct tisíc lidí, za což ho stihla ostrá kritika. [celá zpráva]

Podle zprávy vnitra existuje i nabídka soukromých subjektů k vytváření „balíčků na míru“ pro uprchlíky, tj. zajištění kompletních služeb od vstupních lékařských prohlídek, rekvalifikaci až po nalezení zaměstnání, pro 1800 řidičů a 950 pracovníků v logistických profesích.

Do konce letošního roku bude přijato prvních sto běženců ze 400, k jejichž přesídlení do června 2017 se ČR přihlásila dobrovolně. Započítány v tom jsou i rodiny s nemocnými syrskými dětmi přesunutými z Jordánska. [celá zpráva]

Nefunkční hotspoty

Zároveň by měla začít relokace 1100 osob z Itálie a Řecka, ke které se ČR zavázala. V září rada ministrů vnitra proti vůli ČR přisoudila podle závazných kvót dalších 2691 osob.

„ČR nadále zastává pozici, že proces relokací bude možné spustit až v okamžiku plného fungování konceptu hotspotů – tedy sítě registračních center v Itálii a Řecku,“ píše zpráva.

Podle Chovance ale ČR „nedostala zatím žádné důkazy o tom, že hotspoty v Itálii jsou již funkční a plní svou úlohu“. Migranti tam nejsou důsledně registrováni a identifikováni.

„V tomto ohledu nelze tedy považovat základní podmínku pro spuštění relokací – funkčnost konceptu hotspotů – za splněnou,“ tvrdí zpráva.

Podle počtu lidí bez práce a HDP

Itálie tvrdí, že má již hotspoty na Lampeduse a na Sicílii. „V jakém stavu jsou tyto hotspoty, zatím nebylo možné ověřit. Z neformálních zpráv z terénu lze usuzovat, že hotspoty v Řecku jsou stále daleko od spuštění,“ uvedl Chovanec ve zprávě.

Evropská komise chystá trvalý systém přerozdělování migrantů pro případ, že uprchlíků bude přibývat. Podle jejího návrhu se má přihlížet hlavně k počtu obyvatel a HDP přijímajícího státu. Zhodnotí se i počet žádostí na milión obyvatel za pět let a aktuální míra nezaměstnanosti v zemi. Ta v Česku klesla letos v září na šest procent.

ČR s tímto návrhem nesouhlasí. „Postup v otázce relokace považujeme za nepochopitelně ukvapený. ČR nemá prokazatelný důvod domnívat se, že relokace jako koncept bude fungovat,“ tvrdí zpráva.

Od začátku roku do srpna o udělení mezinárodní ochrany požádalo v ČR 988 cizinců. Vyřízení žádosti trvá kolem tří měsíců. Mezinárodní ochrana byla již udělena 345 osobám. Azyl dostalo 37 z nich, ostatní získali doplňkovou ochranu.