Cifra se totiž týká všech zaměstnanců škol včetně školníků a kuchařek.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Už letos byl navýšen počet míst o 1860 zaměstnanců, které nyní financují kraje ze svých rezerv, v příštím roce se počítá s výdaji na dalších 3951 lidí. To je o jedno pracovní místo méně, než uvedl Babiš.

Celkem do toho investuje ministerstvo financí 1,5 miliardy korun. Zejména školám v nejvytíženějších okresech, jako je třeba okolí velkých měst, by se mohlo ulevit. Do takové oblasti spadá také ZŠ Zeleneč v okrese Praha-východ.

„Naše škola před šesti lety měla oproti dnešku pětinu žáků. Když jsem začínala, měla kapacitu 60 dětí, dneska 590. Letos máme o 60 dětí víc než loni. Všichni musí mít svoji učitelku, vychovatelku, uklízečku a pracovnici při výdeji obědů,“ řekla Právu ředitelka Jana Malá.

Podle ní škola každý rok přijímá minimálně pět zaměstnanců. „A každý rok je to šíleně ztrátová záležitost. Kdyby nám dal někdo víc peněz na zaměstnance, tak mu zatleskáme. Ale uvidíme,“ pochybuje ředitelka.

Učitel pro 20 dětí je spíš luxusem

Personální posily uvítala také Hana Petrová, ředitelka ZŠ Porubská v Ostravě. Letos musela u zápisu odmítnout padesát dětí, přijala jich šedesát a rozdělila do dvou tříd po třiceti. Při takovém počtu je výuka pro učitele mnohem složitější.

Příznivější model by byly tři třídy po dvaceti dětech. Jenže na učitele navíc jí chybí peníze. A to nejen letos. S náporem silných ročníků už se školy potýkají několik let. Plody posledního babyboomu už se přesouvají na druhé stupně.

„V každém ročníku bych chtěla alespoň o jednu třídu víc. Ocenila bych, kdybych měla menší třídy a přitom měla z čeho kantory zaplatit. Pokud k něčemu takovému dojde, budu jedině ráda,“ dodala Petrová.

Podle ní ale už jsou i uklízečky, kuchařky a další správní zaměstnanci přepracovaní, protože při malém množství musí zvládat velkou zátěž.

Přibyly třídy

V Moravskoslezském kraji počítají s tím, že v tomto školním roce přibylo 41 tříd na ZŠ a 35 oddělení ve školních družinách, v mateřinkách ale 12 tříd ubylo. Maximálně by se tak řady pedagogů měly rozrůst o 88 kantorů. Přesné údaje ale zatím nejsou k dispozici. Nicméně se také očekává pokles počtu tříd ve středním školství, takže v konečných statistikách zřejmě k výraznému růstu počtu učitelů nedojde.

„V tom se náš kraj výrazně odlišuje od ostatních krajů,“ sdělila Právu Hana Havránková z odboru školství Moravskoslezského kraje.

Ze statistik plyne, že tříd je stále víc. V uplynulém školním roce bylo evidováno 43 259, rok předtím jich bylo 41 739. Na prvním stupni v tomto období vzrostl počet tříd z 25 187 na 26 663. Jestliže by měl být na každou třídu jeden učitel, pak by školy musely sehnat 1476 nových kantorů jen na prvním stupni.

Celkem v regionálním školství od mateřských škol po vyšší odborné školy v minulém školním roce působilo 152 608 učitelů.

Valachová obhájila 1,5 miliardy z rozpočtu

Dosud ale požadavky na srovnání personálních požadavků nebyly plně uspokojeny. Loni školství pod vedením Marcela Chládka žádalo ze státního rozpočtu 700 miliónů navíc, ale dostalo jen 300 miliónů.

Nová ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) letos obhájila požadavek 1,5 miliardy, což je podle ministerstva školství historicky poprvé, co ho vláda schválila v plné výši. Podle ministryně by tak mělo být dost peněz na zajištění asi 30 tisíc dětí, které celkově v mateřských, základních či středních školách od 1. září přibyly.

Valachová by také ráda navýšila prostředky na odměny o 2,4 miliardy nebo na začleňování handicapovaných dětí o 80 miliónů korun.