Teď se jeho právník Pavel Alfery Hrdina snaží oživit kauzu novou žalobou na české ministerstvo vnitra. Podal ji v červenci a zatím o ní pražský městský soud nerozhodl. Klíčová otázka, kterou chce aby po 70 letech soud odpověděl, je, zda Eugen Czernin měl, nebo neměl československé státní občanství a zda se za války aktivně účastnil boje za osvobození od fašismu.

Stejně jako mnozí další získal Eugen Czernin, který měl německou národnost, po zabrání Sudet v roce 1939 automaticky německé občanství, a po válce v listopadu 1945 si tak musel znovu požádat o zachování toho československého. Tehdejší úřady však až do jeho smrti v roce 1955 řízení neukončily, a tedy ani nijak nerozhodly. Bez přiznaného československého občanství však nemají jeho potomci na restituci nárok. A ve hře není málo.

Karl Eugen Czernin chce získat zpět například rodový zámek v Jindřichově Hradci, vodní hrad Švihov na Klatovsku, hrad Andělská Hora na Karlovarsku k tomu rozsáhlé lesy a polnosti a další rozlehlé pozemky v chmelařské oblasti na Lounsku a Rakovnicku. Hodnota tohoto majetku je dnes špatně vyčíslitelná.

Žalují vnitro

„Patří k nejrozsáhlejším restitučním nárokům u nás,“ myslí si další jeho advokát, Petr Haluza. Řízení a soudy o vydání majetku jsou však v této věci pozastavené a čeká se na konečné vyřešení otázky kolem Czerninova občanství. Dědicové se snaží přesvědčit ministerstvo vnitra i české správní soudy, že si československé občanství Eugen Czernin zaslouží. Ministerstvo vnitra je však přesvědčeno, že nikoli.

Karl Eugen Czernin v minulosti neuspěl ani pražského městského soudu, který jeho žádost o přiznání československého občanství jeho dědovi zamítl. Proti tomu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale ani s ní v roce 2007 neuspěl. Od té doby se předložením nových svědectví, které mají dokládat aktivní pomoc Eugena Czernina v protifašistickém odboji, snaží o znovuobnovení řízení.

Vodní hrad Švihov

Vodní hrad Švihov

FOTO: Jan Švábek, Právo

Ministerstvo však trvá na svém a žádost o obnovu letos v lednu nepovolilo. Rozhodnutí v rámci tzv. rozkladu přezkoumával ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který jej letos v květnu také zamítl.

Právník Karla Eugena Czernina Pavel Alfery Hrdina proto vnitro letos v červenci u pražského městského soudu zažaloval. V žalobě uvádí, že v roce 2008 byly zjištěny nové důkazy. Podle něj existují dva svědci, bývalý komorník a kuchařka na zámku v Jindřichově Hradci, kteří v notářsky ověřených výpovědích uvádějí, že Eugen Czernin ukryl v jednom ze sálů do skrýše vzniklé snížením stropu zbraně, které měly sloužit k odboji proti Němcům.

Na zahradě prý byla s jeho vědomím instalovaná vysílačka také sloužící odboji a prý i pomohl k útěku čtyřem francouzským zajatcům. Na druhou stranu se Czernin kvůli svému postavení musel stýkat s představiteli tehdejšího režimu.

Uspěli jen s majetkem po hraběnce

„Případné vrácení majetku Czernina by mělo nedozírný ekonomický a politický dopad. Nepochybně v těch nemovitostech a lesích někdo hospodaří a má své zřejmě legitimní zájmy. Je ale chybou státu, že se za 25 let nepodařilo restituce dořešit,“ kritizuje Haluza podle něj obstrukce státu, který stále není schopný jednoznačně rozhodnout.

Karl Eugen Czernin dosud získal zpět pouze majetek po své babičce, hraběnce Josefině, která zemřela o deset let později než její manžel, tedy v roce 1965. Jeho hodnota je podle víc jak 25 let starých tabulek zhruba 25 miliónů korun.

Jde například o statek a přilehlé lesy a pozemky ve Štěpánovicích na Českobudějovicku, které stát vydal v roce 2006 a 2007.

Dostala občanství neoprávněně?

Situace v jejím případě je oproti manželovi jiná. Pražský magistrát jí totiž v roce 1999 posmrtně československé občanství přiznal. Soudy a následně příslušné pozemkové úřady proto nárokům jejího vnuka vyhověly. Ovšem jak už Právo před rokem informovalo, protikorupční policie začala stíhat dvě úřednice magistrátu, matrikářku a její nadřízenou, které podle ní vydaly osvědčení o státním občanství hraběnky neoprávněně.

Hrozily jim až tři roky za nedbalostní trestný čin, který podle ní spáchaly tím, že si dostatečně neověřily všechny okolnosti.

Pozemkový úřad proto převod zbytku majetku, tedy zámečku Velichov a přilehlých budov a pozemků na Karlovarsku, pozastavil a znovu obnovil řízení o jeho vydání. Víc nemohl udělat, protože na předchozí majetek se už vztahovala promlčecí lhůta.

Pražský městský soud však stíhání úřednic letos v létě pravomocně zastavil s tím, že je promlčené.

Část majetku stát dál blokuje

Jenže Státní pozemkový úřad majetek odblokovat nechce. „Zastavení trestního stíhání bývalých pracovnic pražského magistrátu nemá na průběh restitučního řízení vliv,“ sdělila nyní Právu mluvčí Monika Machtová.

Úřad je podle ní přesvědčený, že tehdejší potvrzení o občanství Josefiny obsahuje chyby, a je tedy neplatné.

Právník Czernina Haluza se proto znovu obrátil na soud. Na začátku letošního září podal ke Krajskému soudu v Plzni čtyři žaloby. „Domáhám se v nich zrušení rozhodnutí o obnově řízení. Máme za to, že řízení je nezákonné,“ podotkl.

Podle něj je obava, že navrácením majetku by budovy a lesy zpustly, lichá. „Troufám si tvrdit, že navrácené majetky, které v jižních Čechách Czerninové spravují, tak se jim daří a dědictví předků se snaží dál rozvíjet,“ dodal na závěr.