Wagnerová (za zelené) uvedla, že ji zděsily podmínky, v jakých v Česku ve státních zařízeních přebývají uprchlíci. "Myslím, že si tady Česká republika koleduje o žalobu...na takzvané kruté, nelidské zacházení, které je spatřováno mimo jiné v tom, zejména ve vztahu k dětem, které vůbec v té detenci nemají být," nechala se slyšet.

Chovanec je přesvědčen, že Česko dodržuje všechny evropské normy. "Pro nás je daleko horší oddělovat případně matku od dítěte, byť by to bylo dítě odrostlé. Je lépe, aby byly spolu v detenci," konstatoval. Odmítl také slova Wagnerové o tom, že by stát neměl od uprchlíků v detenci, kteří si to mohou dovolit, chtít finanční příspěvek. Podle ministra je legitimní ho vyžadovat, když porušili české zákony.

Šéf vnitra také uvedl, že od zpřísnění bezpečnostních opatření v červnu Česko z asi 3000 zachycených uprchlíků více než polovinu vrátilo do Rakouska, menší část pak na Slovensko. Pokud bude pokračovat současný klesající trend záchytů, budou podle Chovance Česku stačit kapacity. Situace by se ale mohla rychle změnit, kdyby například Německo zavřelo své hranice.

Do Německa může zamířit mnohem víc lidí

K Německu, kam má letos přijít kolem 800 000 migrantů, ministr také poznamenal, že v návaznosti na tento počet by do země příští rok mohlo legálně - v rámci scelování rodin - dorazit kolem 1,5 miliónu dalších lidí. Do Česka zase, v případě zhoršení konfliktu na Ukrajině, až 50 000 Ukrajinců.

Jak Chovanec, tak Wagnerová se vyslovili pro vytvoření takzvaných hotspotů v Řecku a Itálii. Chovanec také pro navýšení evropské pomoci Turecku, na jehož území je obrovské množství uprchlíků ze Sýrie. Právě Sýrii jako zemi svého původu nyní podle policie uvádí 80 až 90 procent běženců, aby zvýšili své šance na udělení azylu. Šéf vnitra uvedl, že 98 procent syrských a eritrejských žadatelů dostane v Evropě azyl.