Právo o tom informoval sám Tvrdík s tím, že chce docílit, aby ve zpravodajských službách pracovali výhradě bezpečnostně spolehliví jednotlivci.  "Nikdo, kdo byl před rokem 1989 v rozvědce a měl vazbu na VKR, se do nové služby nedostane," uvedl Tvrdík. Vojenská kontrarozvědka podle expertů de facto řídila a kontrolovala činnost rozvědky a řada rozvědčíků byla s ní velmi úzce propojena.

NATO souhlasí s rázným řezem

K propouštění chce Tvrdík přistoupit i přesto, že si uvědomuje, že to schopnosti vojenské rozvědky dočasně zhorší. "Aliance akceptuje, že po dobu 3 až 6 let budou schopnosti našeho zpravodajského systému omezeny," uvedl Tvrdík. Dodal však, že důraz je stejně kladen na kontrarozvědku, neboť 95 informací ze světa získává Česko od přátelských tajných služeb v rámci struktur NATO. Podle Tvrdíka se ale obrana rozloučí s lidmi z rozvědky důstojně. "Nebudeme chtít ty lidi ze služby vykopat, ale provedeme reorganizaci a nenecháme je přejít do nové služby. Odejdou z reorganizačních důvodů, tedy s nárokem na výsluhové odměny," poznamenal Tvrdík.

V zájmu státu jsou spokojení propuštění

Podle něj je totiž v zájmu státu, aby tito zpravodajci byli zaopatřeni, protože disponují nejrůznějšími tajnými informacemi. Vojáci, kteří třeba odcházejí do civilu po třiceti letech služby, mohou počítat s tím, že po zbytek života budou pobírat výsluhový příspěvek přes dvacet tisíc korun měsíčně. Průměrný výsluhový příspěvek je 16 tisíc.

Spojení zpravodajských služeb

Základním prvkem reorganizace vojenských zpravodajských služeb je jejich sloučení v jednu. Doposud vedle sebe stojí Vojenské zpravodajství (rozvědka) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka). Tvrdík chce ponechat jen jednu tajnou službu, která by měla část rozvědnou a část kontrarozvědnou. Řídit zpravodajskou službu bude tzv. zpravodajský štáb. Ten už Tvrdík zřídil. V něm sedí první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek, dále vrchní ředitel sekce strategického plánování, první zástupce náčelníka generálního štábu a také šéfové obou služeb, tedy po provedení reorganizace to budou šéfové rozvědné a kontrarozvědné části. Jednání štábu se může vždycky zúčastnil i náčelník generálního štábu.

Službu budou hlídat poslanci

"Sloučení vojenských zpravodajských služeb lze provést bez změny zákona," upozornil Tvrdík. Přesto bude ale muset před poslance předstoupit. Už v těchto dnech je seznámil s analýzou zpravodajských služeb. Tvrdík plánuje zavést přísné kontrolní mechanismy a jejich součástí má být i parlamentní kontrola. Ta dosud neexistovala. "Do 1. září 2002 nebyla služba de facto pod kontrolou. Poslanci si mysleli, že kontroluje obrana, obrana si myslela, že kontroluje generální štáb a ten nekontroloval," kritizoval Tvrdík dosavadní systém. "Budu prosazovat, aby existovala parlamentní kontrola, čímž by se zamezilo pochybnostem o činnosti služby," dodal Tvrdík. K tomu by už ale změna zákona byla nutná.