Za letošních prvních sedm měsíců podalo v Česku žádost o azyl či dočasnou ochranu 884 cizinců. Z nich 143 bylo dětí. Pět jich dorazilo bez doprovodu dospělých.

Zhruba polovina nezletilých žadatelů pochází z Ukrajiny, 16 ze Sýrie, pět z Afghánistánu. V roce 2014 bylo dětských žadatelů 229. Šest přišlo do ČR samo. Ze Sýrie pocházelo 32 dětí, téměř stovka byla z Ukrajiny.

V posledních letech nejvíc dětských žadatelů o azyl vnitro evidovalo v roce 2008. Tehdy jich bylo 305. Bez dospělých jich do ČR dorazilo 34. Celkem o ochranu žádalo 1656 osob. Nejvíc dětí pocházelo z Turecka, a to 72. Z Ukrajiny přijelo 37 dětských žadatelů, ze Sýrie 14, z Afghánistánu 15 a z Iráku čtyři.

V roce 2012 žádost o azyl podalo 299 dětí, 12 bylo bez doprovodu. Celkem 88 hochů a dívek pocházelo z Kazachstánu, 34 z Ukrajiny, 21 z Ruska a stejný počet z Turecka, 18 z Mongolska a 16 ze Sýrie.

Hluboké trauma

Pro cizince v dětském věku funguje od června 2004 diagnostický ústav v Praze. Dostanou se do něj ti, kteří žádají o azyl, na českém území je zadržela policie, dorazili bez doprovodu nebo se o ně nemohou v Česku postarat jejich příbuzní.

Hlavní náplní zařízení, které spadá pod ministerstvo školství, je integrace. O umístění dítěte rozhoduje soud. U starších dětí se provádí zkouška věku.

"Většina dětských uprchlíků prošla hlubokým traumatem, k jehož zvládnutí je nutný citlivý přístup," uvedlo zařízení na svém webu.

Podle něj pracovníci střediska nezajišťují jen "podmínky k přežití a vzdělávání dětí", ale sami se musejí seznamovat s tradicemi a náboženskými a kulturními zvyklostmi příchozích, aby mohli zmírnit následky zážitků a vytržení dětí z jejich rodin a prostředí.

Hledají pěstouny

Podle nevládních organizací nyní řada dětských uprchlíků pobývá ale i v zařízeních s "vězeňským režimem".

V detenčních centrech je jich podle informací Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR kolem šesti desítek. V těchto střediscích nejsou pro děti vhodné podmínky, zdůraznili zástupci organizací.

Šéf správy uprchlických zařízení Miloslav Koudelný už dřív řekl, že děti nejsou v zařízeních pro zajištění cizinců zadržené, jsou jen "ubytované se zadrženými" dospělými a rodiny se přesouvají případně do střediska s volnějším režimem.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) pracuje od dubna na dvouletém projektu Děti na cestě, který se zaměřuje právě na nezletilé bez doprovodu. Cílem je prosadit pro ně péči v pěstounských rodinách. Zatím tyto děti končívají jen v ústavu, pobyt v rodině pěstounů by je měl podle pořadatelů lépe připravit na začlenění do běžného života.