Příliv uprchlíků do Evropy bude podle prezidenta nadále zesilovat, byť s oscilacemi například v zimních měsících. Důvody jsou podle prezidenta dva. Destabilizace zejména afrických zemí a tzv. nasávací efekt, který ke stávajícím uprchlíkům přivede jejich rodinné příslušníky i další migranty.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zeman doplnil, že nedávná výzva vědců proti xenofobii v české společnosti míří „mimo terč” a rozděluje společnost nálepkováním. Signatářům doporučil, aby každý z nich přijal alespoň jednoho uprchlíka, aby dokázali, že z jejich strany nejde pouze o exhibicionismus.

Prezident byl dotázán i na návrh vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), který zmínil možnost uzavření hranic schengenského prostoru. Podle prezidenta je tato možnost podle Schengenské smlouvy možná, a to až na šest měsíců.

Rozpad koalice nečeká

Prezident byl dotázán, zda nejmenuje „slabé kusy“ vládního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zeman to odmítl s poukazem na to, že by „prospěl posílení jejich pozice“.

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Hlava státu nepředpokládá, že by dva roky před parlamentními volbami došlo k rozpadu vládní koalice ČSSD, ANOlidovců. Obě velké strany podle něj budou vyčkávat, jak pro ně dopadnou krajské volby.

Pochybnosti o vlastním úsudku

Jeden z dotazů směřoval i k Zemanovým pochybnostem. Prezident uvedl, že pochybnostem čelí průběžně a zmínil i konkrétní případ.

Tím bylo jeho přesvědčení, že zadlužené Řecko bude vyloučeno z eurozóny. Opačný výsledek jednání jej přiměl k pochybnostem, zda je dobrým prognostikem. Neopomněl přitom dodat, že očekávání konce Řecka v eurozóně bylo jedním z důvodů, proč se vyslovoval pro přijetí společné evropské měny v ČR.

Zároveň připomněl, že ačkoli není odchod Řecka momentálně aktuální, situace se „může změnit”.