Pan Tonev totiž za své kamínky nedostal dvě kočky po devíti stech tisících, ale jeden milión a osm set tisíc korun poctivé ražby.

Ale konec dobrý, všechno dobré, pan Tonev není podvodník, byť z bank vymámil úhrnem bezmála dvanáct miliónů, které jednak nepoužil k deklarovanému účelu, jednak nevrátil. Liberecký soud totiž nedokázal, že podvod je podvod. Pan Tonev přece nemohl znát cenu kamínků, tím spíš, že ji neznal ani soudní znalec Turnovec. Dokažte někomu, že úmyslně zabil tchýni, když bezelstně tvrdí, že si ji spletl s molem šatním!

Pan Tonev ovšem pouze vyklouzl, což není nic proti úspěchu policisty Filipce ze Studénky, přezdívaného Mlátička, a jeho nadřízeného majora Terricha. Ti za bezdůvodné zmlácení člověka (první bil, druhý přihlížel, ale nezasáhl - a nebyl to první a jediný případ) dostali pouhý podmíněný trest, pak dali výpověď - a od policie odejdou s výslužkou: s odstupným a rentou. Takový je zákon. Přesněji řečeno: "Bohužel, takový je u nás zákon," jak řekl zpravodaji Práva místostarosta Studénky Lukáš Pomikálik.

Možná se to nesluší, protože soudci jsou přinejmenším ctihodní, někdy se dokonce zná, že posvátní - ale oba tyto případy plus mnohé starší mě nutí dopustit se rouhavé otázky: opravdu vždycky za všechno může jen špatná legislativa?

Nemohu si totiž pomoci, občas ve mně rozhodnutí soudů budí dojem, že soudcům chybí soudnost. A když už jsem se na ten tenký led pustil, řeknu to rovnou: z rozsudku v případě pana Toneva mám dojem úřednického alibismu, z rozsudku nad Mlátičkou ze Studénky ještě mnohem horší pocit nedostatku občanského vědomí.

Ty nadhodnocené kamínky jednoduše odnese banka, a dobře jí tak, měla si pana Toneva, když už měl jednu nesplacenou půjčku, lépe proklepnout. Ale pokud jde o Filipce a Terricha, ti měli jít za katr a vyletět od policie nikoli s rentou, ale s otiskem boty na zadku už proto, aby se nemuseli stydět učitelé občanské výchovy. Nejenom zákon, ale i soud se zasloužily o to, že teď přinejmenším ve Studénce a okolí slovo občan zní jako lejno a demokracie jako šaškárna.

PRÁVO 12. srpna