Sociologové konstatovali, že v současnosti jsou tábory stoupenců levice a pravice zhruba vyrovnané podobně jako v letech 2008 až 2009. Naopak v letech 2004 a 2007 a znovu mezi roky 2010 a 2011 se Češi spíše zařazovali na pravici, zatímco v letech 2012 a 2013 výrazně převážilo zařazování lidí na levou část politického spektra.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle nejnovějších údajů se k levici hlásí celkem 36,6 procenta respondentů, z toho 18 procent lze označit za vyhraněnou levici a stejný podíl lidí za levý střed.

Do pravé části politického spektra se zařadilo 34,8 procenta respondentů, přičemž necelých 14 procent se řadí k vyhraněné pravici a skoro 21 procent k pravému středu. Za přívržence politického středu se považuje téměř 20 procent dotázaných.

Starší tíhnou k levici

Analytici CVVM konstatovali, že s rostoucím věkem se zvyšuje podíl těch, kteří se identifikují s levicí, zatímco nejvíce nerozhodnutých se objevuje mezi dotázanými ve věku od 15 do 19 let.

Jednoznačný příklon k levici je častější u dotázaných se základním vzděláním, zatímco s rostoucím vzděláním roste podíl těch, kteří sami sebe řadí na pravou škálu.

Vyhraněně levicoví jsou zejména voliči KSČM, převážně do levé části spektra sebe řadí i stoupenci ČSSD. Naopak výrazně pravicově orientováni jsou příznivci ODSTOP 09, v menší míře pravicová orientace převládá i u těch, kdo preferují ANO. Voliči KDU-ČSL se řadí poměrně rovnoměrně do obou částí škály.

Vyhraněně levicově orientovaní jsou častější mezi dotázanými z Moravy než z Čech, na pravici se relativně častěji řadí obyvatelé Prahy.

Podle současného zaměstnání se k levici výrazně častěji hlásí důchodci, k pravici pak podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci.