Úředníci nejprve za pozemky Gregůrkovým přiznali pouze 3,5 miliónu korun. Manželé se proto obrátili na soud a Krajský soud v Brně jim dal za pravdu s tím, že za pozemky jim náleží 36,2 miliónu korun. Částku soudci stanovili na základě znaleckého posudku, který zohlednil tržní cenu pozemků. Vrchní soud ale následně nárok na vyšší náhradu svým verdiktem zrušil a jeho verdikt pak následně potvrdil i Nejvyšší soud.

„ÚS s odkazem na ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva zdůraznil, že v případě vyvlastňování má vyvlastněná osoba obdržet náhradu, jejíž výše je v rozumném poměru k tržní hodnotě majetku v době, kdy k vyvlastnění došlo. Pokud dochází k vyvlastnění pro stavbu silnic, je v rozumném poměru k hodnotě majetku v zásadě pouze plná náhrada ve výši tržní ceny,“ konstatovala soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Více o tématu:
Za vyvlastněné pozemky měli dostat almužnu, zastání našli u Ústavního soudu

Původní náhrada vycházela z předpisů platných v osmdesátých letech. Český právní řád teprve od roku 2006 výslovně umožňuje přiznávat při vyvlastnění takzvanou cenu obvyklou v daném místě a čase. Náhrada se ale podle ústavních soudců mohla přiblížit skutečné hodnotě i před rokem 2006. Na vyšší náhradu mají ale nárok jen ti lidé, kteří při vyvlastnění neakceptovali úřední cenu a podali žalobu, přičemž jejich spor zatím nebyl pravomocně rozhodnut.