„Někomu se může zdát, že je to vzdálená minulost, která s dneškem nesouvisí. To je ale omyl. Klidné časy jsou pryč. Situace v Evropě je jiná než před dvaceti lety. Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym,“ připomněl Štěch.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Bohuslav Sobotka na vzpomínkovém aktu

Bohuslav Sobotka na vzpomínkovém aktu

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zmínil i situaci s uprchlíky. „Další imigrační vlnu už Evropa nemusí unést,“ varoval předseda Senátu s tím, že se zvyšuje nebezpečí posílení extremismu. Spolu s tím apeloval na média, která mají podle něj mnohem větší moc, než měla před padesáti lety, aby situaci zvládla.

„Nesmíme zapomínat, že invaze měla za následek emigraci 300 tisíc československých občanů. Často to byli vzdělaní lidé – velká ztráta pro naši zemi,” dodal Štěch s tím, že by ho zajímalo číslo, kolik emigrantů se po roce 89 vrátilo.

Video

Anketa: Co vám říká datum 21. srpna 1968? Zdroj: Novinky.cz

Vzpomínkové akce před budovou rozhlasu na Vinohradech, kde v srpnu 1968 padlo několik neozbrojených demonstrantů, se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a pamětníci tehdejších událostí.

Předseda vlády uvedl, že československé události měly hluboký dějinný smysl. „Utvrdily touhu národa po svobodě a sociální spravedlnosti,“ řekl Sobotka.

Vzpomněl například na Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se kvůli nesouhlasu s okupací Československa upálili.

Sobotka vzpomínal na signatáře Charty 77

„Chci připomenout také představitele pražského jara, kteří to nevzdali, dál prosazovali myšlenky svobody a demokracie, byli za to vězněni a později stáli u vzniku Charty 77,“ uvedl premiér.

Projevit odvahu v temných sedmdesátých letech bylo podle něj neskonale těžší než plout uprostřed proudu.

Sobotka také zmínil, že naše dějiny jsou často spojeny s osudovými osmičkami v letopočtech a jejich siločáry procházejí velmi často i místem před budovou Českého rozhlasu.

Vojenskou okupací vyvrcholilo tzv. pražské jaro, které znamenalo uvolnění komunistického režimu. Výraznou osobností tohoto období se stal Alexandr Dubček, který byl tehdy prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Reformy, které měly přinést demokratizaci, ukončil 21. srpna 1968 právě vpád vojsk Varšavské smlouvy. Následně započalo takzvané období normalizace.