Celkem letos při hromadných úhynech zemřelo cca 72 500 kusů drůbeže, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Podle Agrární komory nemají drůbežáři peníze na investice do lepšího vybavení.

"Nejčastější příčinou hromadných úhynů jsou extrémní teploty. Nejvíce hromadných úhynů každoročně proto připadá na letní měsíce zejména v závislosti na počtu tropických dní," uvedl Pejchal.

Podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové se chovatelé v horku snaží zvýšit napájení brojlerů, už ale nemají dostatek vody na chlazení drůbeže. "Ventilátory, kterými se chladí v extrémně horkém počasí, spíše ženou horký vzduch a na investice do lepšího chlazení nemají drůbežáři peníze," řekla.

Pomoci by měly dotace

Vybavenost chovatelů by měl podle ní zlepšit dotační program welfare drůbeže. Evropská komise jej ale nenotifikovala a národní peníze podle ní nestačí. "Vzhledem k tomu, jaké dostávali producenti drůbežího a vajec za své produkty v posledních letech ceny, nemohli si dovolit investovat z vlastních prostředků," poznamenala mluvčí.

V srpnu kromě případu na Ústecku uhynulo i 95 procent z chovu 23 000 kuřat na Strakonicku, a to kvůli požáru. Veterináři následně nařídili utracení i zbytku chovu. Za posledních pět let se však množství hromadných úhynů snižuje. "Podle dosavadního průběhu letošního roku neočekáváme zásadní růst ani letos," sdělil Pejchal.

Veterináři zvýšili počet kontrol u nosnic a brojlerů, nyní chodí do chovů minimálně jednou za dva roky. Sledují funkčnost větracích systémů, případně i chladicích a tepelných. Spolu s nimi prověřují i poplašné a nouzové systémy.

"V 10 procentech hospodářství s brojlery o hustotě osazení vyšší než 33kg/m2 se navíc každý rok provádí měření zoohygienických podmínek, tzn. koncentrace amoniaku a oxidu uhličitého v hale, vnitřní teploty, průměrné relativní vlhkosti a osvětlení," dodal Pejchal, podle kterého u hromadných úhynů spolupracují veterináři i s policií, protože u některých případů je podezření na týrání zvířat.