Praxe, kdy si zoufalé páry hledají ženy, které by jim odnosily jejich dítě, by měla konečně získat jasnější pravidla. Neměla by se tak už opakovat situace, na kterou ve středu upozornilo Právo, kdy dítě nakonec jako nechtěné skončilo opuštěné a bez rodičů v kojeneckém ústavu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Chybí zákon

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal ve čtvrtek Právu sdělil, že na září svolá skupinu z řad zástupců ministerstva, gynekologů, odborníků na etiku v medicíně a pojišťoven, která by se měla touto problematikou zabývat. Institut náhradního mateřství, díky kterému mohou mít ženy bez dělohy vlastní děti, dosud legislativně nijak upravený není.

Tento termín je zmíněný jen jednou v občanském zákoníku, ovšem zcela v jiné souvislosti. „Nejprve bychom si měli ujasnit, jestli náhradní mateřství ano, či ne. Ne všechny země tento institut umožňují a ne všude je legální,“ uvedl Vymazal.

„Jestliže dojdeme k závěru, že ano, což je asi pravděpodobnější řešení, ačkoli nechci předjímat, tak za jakých přesně definovaných podmínek. To teď vlastně zcela chybí, na což jste správně upozornili,“ dodal.

Lékařka Markéta Pektorová z Uherskohradišťské nemocnice, která o případu informovala v srpnu v odborném tisku jako první, rozhodnutí ministerstva uvítala.

„To nejdůležitější mu dát nemůžu“

„To je určitě pozitivní zpráva, protože mým cílem bylo začít se o tomto tématu konečně pořádně bavit,“ řekla Právu.

Náhradní mateřství funguje tak, že pár toužící po miminku (biologičtí rodiče) dodá vlastní vajíčko a spermie a to lékaři oplodněné zavedou do těla náhradní matky. Tento zákrok provádějí centra reprodukční medicíny.

Vše je na dobrovolné bázi a podmínky takřka žádné nejsou. Páry si náhradní matku vybírají samy, oficiálně jí za to nesmějí nic platit kromě hrazení nákladů na vyšetření, doplňky stravy apod.

Potenciální náhradní matka pouze před zákrokem musí projít lékařskou prohlídkou, že je schopná dítě odnosit a porodit, musí mít české občanství, nesmí být v té době ve vězení a musí být způsobilá k právním úkonům.

Vše ostatní závisí na dohodě a ochotě mezi rodiči i jí samotnou, což, jak ukázal výše popsaný případ, je velký risk. Náhradní matka totiž trpěla epilepsií a v době těhotenství brala silné léky, což pak vedlo k nevratnému poškození plodu.

Po zveřejnění smutného příběhu se Právu ozvali již první zájemci, kteří by chtěli pomoci chlapečkovi, který hned po narození strávil měsíc v nemocnici kvůli operaci páteře a srovnání vtočených nožiček.

Nyní se o něj starají odborníci v kojeneckém ústavu, protože trpí epileptickými záchvaty a má ochrnuté nohy.

Například paní Emilie Právu řekla: „Článek mě šokoval. Mám jedenáctiměsíčního chlapečka, a i když jsem s ním sama, mám nakoupeno spoustu hraček, plenek, oblečků a jiných věcí. Ráda bych pomohla. Bohužel to nejdůležitější mu dát ani poslat nemůžu, a to je mateřská láska a zázemí.“