„Horko samo o sobě by tolik nevadilo, na to se dá zvyknout. Horší je, že vysoké teploty citelně ovlivňují chování návštěvníků,“ říká plavčice z jihlavského Vodního ráje Ludmila Mácová, která tuto profesi vykonává již mnoho let.

Nesmějí nic a musí všechno

Od těch, jež ve službách trvajících dvanáct hodin chrání, si už vyslechla i výtky za pocákanou trvalou či špatný ceník. Nejčastěji však jí a jejím kolegům mají lidé za zlé usměrňování jejich chování. Dodržovat pravidla se v čase volna lidem moc nechce.

Jihlavský městský aquapark pro dva tisíce lidí praská ve švech denně: nad bezpečím těch, kteří se přišli odreagovat a osvěžit, bdí šest plavčíků.

„Nesmějí nic a musí všechno,“ směje se šéf areálu Miroslav Veselý. Jak dodává, aby se šli plavčíci zchladit do vody, skutečně nepřipadá v úvahu. Z jasně stanovených pozic sledují určenou část koupaliště, aby včas předešli maléru. „V pravidelných intervalech po stanovištích rotují. Ve velkých vedrech častěji, aby si udrželi ostražitost,“ popsal šéf koupaliště.

Vyložený kolaps z horka tu prý u nikoho z plavčíků během 15leté historie areálu nepamatují. „Samozřejmě mají plavčíci zajištěný pitný režim a ochranné pomůcky; čepice, sluneční brýle a účinný opalovací krém. A když se stane, že toho má plavčík venku dost, přesune se do druhé části areálu, která je krytá. Tamní služba je schopna se operativně prostřídat s kolegy z venku,“ vysvětlil Veselý.

Zajímavé je, že právě v časech největších tropů se návštěvníci koupališť netopí. Vysvětlení je jednoduché: je-li v bazénech hlava na hlavě, lidé si do značné míry pomohou navzájem. Takzvané polykání andělíčků je tu totiž většinou spojené s dětmi, nejčastěji pokud po jízdě na skluzavce ve vodě propadnou kruhem. Anebo když se nemohou vymanit ze silného proudu divoké řeky. A tak se plavčíci smáčejí kvůli záchraně zpravidla ve dnech, kdy je návštěvníků minimum.

Horko a úrazy

„Horko zvyšuje nekázeň, která má na svědomí úrazy. Těm nejčastěji předchází nebezpečné skákání do vody či nedodržení intervalů na skluzavce a tobogánu,“ podělila se o své zkušenosti Ludmila Mácová. O ošetřování nepříjemných odřenin, ale i vykloubených ramen ví své: lékárničku otevírá tak desetkrát za službu.

Vedle první pomoci patří k běžné činnosti plavčíků každodenní úklid bazénové části. Uklízí se po uzavření koupaliště, znovu před jeho otevřením.

Nenápadní ochránci návštěvníků vybaveni podvodním vysavačem musí uvést areál do bezchybného stavu na další den. Voda ale obvykle do rána ještě nějaké, večer ukryté, nedostatky vyplaví.

„Takže to není tak, že bychom do vody vůbec nešli. Jen tam jdeme výhradně pracovně. Ale hlavně večer už vyloženě rádi,“ směje se profesionální záchranářka.