„Žádný ministr mně nikdy neřekl, že jsme někoho zradili. Nikdo nám nic nevyčetl, nikdo s tím neměl problém,“ upozornil Zaorálek. Od jednání unijních ministrů 22. června se k věci nikdo v EU nevrátil.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jak uvedla ministrova mluvčí Michaela Lagronová, v červnu přišla unijní diplomacie (ESVA) s tím, „že by chtěla koordinovat cesty představitelů unijních států na oslavy konce druhé světové války v Číně, respektive že by byla ráda, kdyby tam nejeli“. Byla to zjevně reakce na mediální poprask kolem cest části unijních státníků na oslavy konce 2. světové války v Moskvě. Těch se zúčastnil i Miloš Zeman.

O myšlence třikrát jednala pracovní skupina pro Asii a Oceánii, řada zemí byla podle ministra nerozhodná. Koncem června řešila věc Rada ministrů zahraničí EU. „Nebyl to návrh usnesení. Bylo to v rámci bodu Asie. (Šéfka ESVA) Federica Mogheriniová to otevřela a já na to řekl, že máme pozvání pro prezidenta a že celou věc chceme diskutovat v pracovní skupině,“ uvedl Zaorálek.

Záměr šel k ledu

„Nic dalšího se nedělo, o ničem se nehlasovalo,“ doplnila Lagronová, aby zvýraznila, že ČR nebyla jako jediná proti. „Naprosto odmítám, že by z toho v EU vznikla nějaká váda, že by Česko něco zhatilo. Nic nebojkotujeme,“ ujišťoval ministr.

Jeho krok ale znamenal, že záměr centrálně zablokovat cesty unijních státníků do Číny šel k ledu. Pracovní skupina pro Asii a Oceánii v létě nejedná a oslavy v Číně proběhnou už v září. Japonsko, kdysi spojenec nacistického Německa a dnes blízký spojenec USA, podepsalo kapitulaci 2. září 1945 na palubě americké letadlové lodě Missouri.

Zaorálek hájí Zemanovu účast na oslavách i tím, že Čína uznala válečnou Benešovu vládu již v roce 1941 a že na straně Číňanů bojovaly proti Japoncům desítky Čechoslováků včetně bratra slavného novináře Egona Ervína Kische.

„Je legitimní, pokud říkáme názor, že máme důvod něco dělat. Bavili jsme se se všemi. Neviděl jsem silný argument, proč bychom jako vláda měli říct, že tam není důvod jezdit,“ dodal.

Do Pekingu i Abe?

Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka dostal Zeman pozvání na oslavy už 17. června od místopředsedkyně Státní rady ČLR Liu Yandong. Mluvčí uvedl, že Praha zatím nemá podrobnosti k průběhu oslav v Pekingu. „Až budou, pan prezident se rozhodne, kterých částí oslav se zúčastní,“ řekl Právu.

Podle Číny má oslavy navštívit až 25 světových státníků.

Zatím není jisté, kdo kromě ruského prezidenta či severokorejského diktátora tam bude.

Unijní diplomaté hájili odmítnutí účasti sporem o ostrovy, který narušuje čínsko-japonské vztahy. Podle nich je prý čínská přehlídka při oslavách „provokací“ vůči Tokiu. Zaorálek naopak tvrdil, že „v posledních měsících čínsko-japonský dialog sílí“ a „není vyloučena návštěva Šinzóa Abeho“ v Pekingu, přinejmenším na okraj oslav.