Článek
Stejně na silnicích. Agresoři najíždějí na ostatní, neváhají druhé napadnout i pěstmi a kopanci. Úřední záznamy o těchto situacích neutěšeně zaplavují policejní služebny. A s vedrem je to ještě horší.
„S vedrem agresivita pochopitelně ještě narůstá. Mnozí lidé jsou více nervózní a unavení. Základní lidská reakce na frustraci je přitom agrese. Zkrátka daleko více na sebe vyjíždíme. Vybouchnout pak mohou i zdánliví kliďasové,“ řekl Právu psycholog Aleš Kuda.
„Policisté se stále častěji setkávají s případy, které se týkají narůstající agresivity účastníků silničního provozu. Téměř každý týden zaznamenávají operační důstojníci na tísňové lince oznámení o řidičích, kteří nezvládají emoce. Jedná se o vybržďování nebo vytlačování. Řešíme i případy bezohledného chování cyklistů,“ shrnula v jedné ze svých zpráv Lenka Burýšková z královéhradeckého policejního ředitelství.
Nášlapná mina: doutnající kliďas
Vzpomíná například na 28letého muže z Pardubic, který ze svého mercedesu hodil zapalovač pod sanitku se zapnutým majákem. Podle psychologa Kudy jsou ale cholerici paradoxně méně nebezpeční.
„Vybijí se průběžně a za minutu o ničem nevědí. Ten, kdo však frustraci v sobě dusí, pak vybublá mnohem hůře,“ dodal Kuda.
Kromě vedra bývá velkou zátěží pro mnohé lidi také rodinná letní dovolená.
„Když se lidé vracejí z dovolených, jsou rozbití. V srpnu je zjevný nárůst klientely. Je to dané hlavně životním stylem, kdy vlastně v rodinách nejsme zvyklí být moc spolu. Dospělí jsou pořád v práci, o víkendu dohánějí doma, co nestihli v týdnu, děti jezdí z kroužku do kroužku, a tak to jde pořád dokola. A najednou jsou spolu dva týdny a někam putují,“ shrnul Kuda.
Podle psychologa Tomáše Morávka ovlivňují, zda se člověk chová agresivně, nebo ne, především dlouhodobé vztahy v rodině – a ty se, jak potvrzují statistiky, z více než poloviny po pár letech manželství rozpadají, přičemž potomci z rozvedených manželství obvykle v dospělosti pokračují ve šlépějích svých rodičů.
„Extrémní výkyvy počasí mohou některé jedince ovlivnit. Rozhodně ale vedro nezpůsobí náhlou epidemii agresivity. Je ale například prokázáno, že úbytek světla na podzim skutečně řadě lidí vyvolává deprese,“ uvedl.
„Když se počasí zhoršuje, máme tendenci být ochotnější ubližovat jiným lidem,“ prohlásil však již před dvěma lety ekonom Solomon Hsiang z Kalifornské univerzity.
Ten vedl studii analyzující práce o pádech říší, nedávných válkách, údajích o násilné kriminalitě ve Spojených státech.
Více agresivní už i ženy
Slovní i fyzická agresivita přitom podle psychologů není vlastní už jen mužům. Pěkně se rozpálit do běla a druhému to pořádně osolit, tak k tomu se uchylují i mnohé frustrované ženy, ať už v domácích střetech, nebo na ulici.
„Vyjížděli jsme několikrát k domácí hádce, kdy volala manželka, že je napadána, že manžel rozbíjí vchodové dveře, ale když jsme přijeli na místo, tak to vypadalo spíše naopak. Dveře byly v pořádku, manžel seděl venku jen ve spodkách a nemohl se dostat dovnitř. Máme jen v našem rajónu dvě takto obzvlášť obtížně zvladatelné paní, to jsou už známé adresy,“ shrnula pětadvacetiletá policistka sloužící nedaleko pražského Černého Mostu.
„Vraceli jsme se do Prahy. Na rozpálené hradecké dálnici jsem parkoval u odpočívadla vedle občerstvení. Na jediném volném parkovacím místě v dané řadě stála a telefonovala asi třicetiletá žena a vůbec ji nezajímalo, že tam chci zajet. Tak jsem krátce zatroubil,“ zavzpomínal čtyřicetiletý Jiří z Prahy.
A to neměl dělat. Uhnula, ale hned přešla do konfliktu se slovy: „Máš problém, co čumíš, ty…!“
Jiří si jí dále nevšímal, jen se usmál, zamkl auto a odcházel si koupit kávu.
„Když ale žena ukládala do svého hned vedle stojícího vozu dítě, vzteky dveřmi tak křápla do boku mé dodávky, že prohnula plech a pořádně ho odřela,“ nechápal pan Jiří.