Na obsahu košíků houbařů se tím ale podle odborníků mnoho nezmění, protože podle odborníků jde zpravidla o zákonem chráněné druhy, za jejichž sbírání hrozí pokuta až 50 tisíc korun: muchomůrka císařka, hřib královský, některé druhy lanýžů, květnatec Archerův nebo hřib satan. Všechno jsou to jedlé či nejedlé druhy, které si potrpí na výrazně teplé počasí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Je pravděpodobné, že se u nás teplomilným druhům bude dařit lépe, když bude zdejší podnebí teplejší. Naopak druhy, kterým vyhovuje chladnější a vlhčí klima, nejspíše zaznamenají částečný úbytek svých lokalit, případně se budou zvolna přesouvat do vyšších poloh,“ sdělil Lubomír Opat z České mykologické společnosti.

Zatímco výskyt jižních pavoukovců – pavouků slíďáka tatarského a křižáka pruhovaného – nebo stěhování klíšťat do vyšších nadmořských výšek – už čeští vědci potvrdili, pro změny v říši hub zatím seriózní výzkumy chybí.

„Co se týká hub, je to komplikovanější než u rostlin. Samozřejmě existují nálezy mediteránních (středomořských) hub ve střední Evropě,“ upozornil předseda České vědecké společnosti pro mykologii Vladimír Antonín.

„Ale informace jsou zcela nedostatečné ke konstatování, zda se jedná o trend, nebo náhodný výskyt,“ dodal Antonín.

Výtrusy mohou cestovat se zbožím

A na totéž upozorňuje i další český mykolog Jan Borovička. „Pokud vím, takové vědecky podložené pozorování neexistuje,“ podotkl Borovička.

Podle mykoložky Anny Lepšové může výskyt teplomilných druhů hub souviset nejen s oteplováním, ale i s globalizací v podobě většího pohybu lidí a zboží na velké vzdálenosti.

Výtrusy hub mají větší možnost se stěhovat spolu s různými náklady, a najdou-li vhodné stanoviště, pak se uchytí.

„Některé ztracené nebo ,nové‘ druhy se objevují v opuštěných těžebnách, jako jsou lomy, kaolinové odvaly a deponie, pískovny, výsypky, popílkoviště a podobně,“ uvedla Lepšová.

Takové prostory jsou chudé na živiny, jde o narušený povrch, často vystavený slunci. To může svádět k závěru, že výskyt hub je výsledkem oteplování. I Lepšová však upozorňuje, že systematický výzkum v tomto směru chybí.

„Naopak víme, že mnoho druhů z krajiny mizí, zejména v souvislosti s eutrofizací (dusíkaté látky a fosfáty pocházející ze zemědělských hnojiv či např. pracích prostředků, které se dostávají do půdy, pozn. red.), ať už z lokálních zdrojů, anebo z dálkového transportu,“ dodala mykoložka.

Čistší životní prostředí

Zcela nezaujaté hodnocení vlivu oteplování na výskyt nových druhů pak komplikuje ještě další okolnost, a to silné znečištění životního prostředí komunistickým průmyslem.

„Růst hub byl na našem území vážně narušen v druhé polovině minulého století. Vlivem exhalací a kyselých dešťů se velmi zásadně změnily podmínky,“ poznamenal Opat.

Některé druhy jako liška obecná, stročkovec kyjovitý, hřib borový nebo ryzec syrovinka prakticky vymizely. Čechratce podvinuté nebo hnědým hřibům a hořčákům toto prostředí naopak vyhovovalo.

„Na přelomu tisíciletí se začaly objevovat první náznaky toho, že se některé druhy začínají zvolna vracet,“ upozornil Opat.

„Z těchto důvodů není snadné jednoznačně říct, že zvyšování výskytu tzv. teplomilných druhů je přímým důsledkem oteplování, protože mnoho z nich se před osmdesáti až sto lety u nás vyskytovalo relativně běžně, a tak je možné, že během nadcházejících desetiletí se tato situace může opakovat a budeme je potkávat v lesích mnohem častěji,“ dodal mykolog.