Hlavní obsah

Přejezd ve Studénce patří k nejlépe zabezpečeným, zbytek je na řidičích

Právo, Aleš Honus

Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Jakuba Ptačinského je přejezd ve Studénce jedním z nejlépe zabezpečených v České republice. Středeční srážka kamiónu s pendolinem si ale vyžádala tři mrtvé. Řešením by mohl být nadjezd, to by ovšem stálo stovky miliónů.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Následky srážky pendolina s kamiónem u Studénky

Článek

Po nehodě ve Studénce všichni mluví o tom, že jde o jeden z nejnebezpečnějších přejezdů v zemi, přitom je zde několik stupňů zabezpečení. Jak to vnímáte vy?

Ten přejezd historicky možná byl nebezpečný ve smyslu kumulace dopravních problémů, ale z našeho pohledu neexistuje žádný nebezpečný přejezd. Každý je tak bezpečný, jak zodpovědně se na něm chovají řidiči. Za 99 procent nehod na železničních přejezdech mohou účastníci silničního provozu tím, že nerespektují platné právní předpisy.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Přesto se nabízí otázka, zda by se dal přejezd ve Studénce zabezpečit ještě lépe.

To, co je použité na tomto přejezdu, představuje téměř technické maximum toho, co je v této zemi možné. Přejezd je vybaven zvukovou a světelnou signalizací a jsou zde mechanické závory, které jsou i v protisměru, takže se nedají objet. Navíc je přejezd osazen kamerovým systémem. Můžeme se bavit například ještě o možnosti plůtků proti podlézání ze strany chodců, ale jinak tam nemůžeme z technického hlediska vymýšlet nic dalšího. Někde jsem zaslechl diskusi o pilotách, které by vyjížděly ze silnice. Něco podobného se u nás nepoužívá, takové zabezpečení je například na železnici v Rusku. Jenže této nehodě by to nezabránilo a mělo by to za následek jen to, že řidič, který by zůstal v prostoru kolejiště, by už neměl šanci prostor opustit proražením závory.

Nestálo by alespoň za to, kdyby pendolino jezdilo na rizikových místech pomaleji?

Typická otázka z pohledu motoristy. Odpovím otázkou z pohledu železničáře: A nestálo by za to, kdyby řidiči spíše respektovali nařízení, která jsou povinni dodržovat?

Opravdu nemá smysl se zabývat snižováním rychlosti na rizikových místech?

Byl by to krok zpátky. Vozidla a tratě přece modernizujeme proto, aby se dalo jezdit rychleji. Nikoli proto, aby se jezdilo pomaleji. To by nemělo logiku.

BEZ KOMENTÁŘE: Chodci šli ve Studénce na červenou přes přejezd, zadržela je policieVideo: Pavel Karban, Právo

Co třeba zařízení na principu váhy, na kterou by řidič, který jede na červenou, najel a následně by došlo k automatickému přerušení provozu? Nebo přejezdy s fotobuňkami, které by měly podobný efekt?

Nemám povědomí, že by se něco takového u nás v republice používalo. Snad jen v nějakých továrních areálech, ale to jsou spíše jen teoretické možnosti.

Takže už neexistují žádná další opatření, jak zabránit podobným nehodám?

Co je stavebně reálné, a to je cesta, kterou jdeme u nových projektů, je mimoúrovňové křížení. Aby se ty dva dopravní proudy vůbec nepotkaly. To je už ze samotného principu absolutně nejbezpečnější.

Úvahy o tom, že by se měl přejezd nahradit nadjezdem, se ve Studénce objevily. Vidíte to reálně a budete v tom vyvíjet nějakou iniciativu?

Podobné úvahy samozřejmě závisejí pouze na penězích, platné legislativě a samozřejmě musí existovat pozemky, které toto řešení umožní. Finanční stránka je ale zásadní – vybudování takového přejezdu, jaký je ve Studénce, stojí kolem deseti miliónů a vybudování mimoúrovňového křížení kolem stovky miliónů.

Škoda, která vznikla, je mnohem větší než sto miliónů.

To je pravda, ale je to jen jeden přejezd. V ČR je 8000 přejezdů, a pokud se chování řidičů na silnicích nezmění, může se podobná nehoda stát bohužel kdekoliv.

Anketa

Projeli jste někdy autem přejezd na červenou?
ano
7,4 %
ne, jen jsem ho přešel/přešla pěšky
12,4 %
ne, vždy čekám
80,2 %
Celkem hlasovalo 12564 čtenářů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám