„Nacisté rozpoutali válku a brutalita, se kterou ji vedli i na území Československa a později protektorátu, byla hrozná. To ale nemůže být žádná omluva pro to, že při vysídlení německého obyvatelstva zahynulo buď přímo, nebo v jeho důsledku zhruba 30 tisíc lidí. Myslím, že je normální uctít památku těchto civilních obětí,“ řekl v pondělí  v  ČT Bělobrádek.

Reagoval tak na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který v neděli uvedl, že gesta smíření přispívají ke zlepšování vztahů, ale že by se mělo mluvit zároveň o tom, že Německo stojí za hrůzami druhé světové války. „Nikdo nezpochybňuje, že německý nacismus rozpoutal válku. Každopádně těžko za ni mohly být zodpovědné děti nebo ženy, které byly znásilňovány a vražděny,“ řekl Bělobrádek.

Podle komunistů ale Bělobrádek projevil neúctu vůči lidem, které nacisté mučili a zavraždili.

Premiéra nezastupoval

Podle Bělobrádka bychom měli po sedmdesáti letech už rozlišovat, že ne všichni Němci byli nacisté. „Jenom v bývalém východním bloku se pořád dává rovnítko – Němec rovná se nacista,“ uvedl Bělobrádek.

„Dostal jsem nabídku – byl jsem pozván na oběd do Sudetoněmeckého domu –, ale rozhodoval jsem se až na místě. Ptali se mě, zda jsem si tím jistý, protože bylo evidentní, že to vyvolá ohlas. Ale neměl jsem důvod to neudělat,“ řekl Bělobrádek. „Nekladl jsem věnec a neomlouval jsem se, to udělal už Václav Havel. Vzal jsem květinu a položil ji tam ke kříži… Premiér o tom nebyl informován, udělal jsem to jako Pavel Bělobrádek a předseda KDU-ČSL, toto nebyla součást oficiálního programu. Není třeba informovat o tom, kde jsem byl na obědě a co jsem dělal večer. V těchto pěti minutách jsem premiéra nezastupoval,“ dodal.

Kritiku příliš nechápe, podle něj nezastupoval Českou republiku ani premiéra, ale KDU-ČSL a svoji osobu. „Je mojí věcí, když mimo oficiální program položím někam květiny,“ uvedl. Dodal, že se nijak neomlouval, neboť k tomu ani nevidí důvod, a že nepronesl žádný projev. Podotkl, že nepotřebuje schvalovat, s kým jde na oběd. V Sudetoněmeckém domě obědval s bavorským ministrem a zhlédl výstavu o Janu Husovi.

Pochopení u koaličních partnerů

Zastání Bělobrádek našel v opozici i u koaličních partnerů. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek uvedl: „Uctít oběti je podle mě lidské. Vůbec to nesouvisí s tím, že nacistické Německo je nejhorší etapou evropských dějin vůbec. Nemyslím si, že by si to měl dopředu nechat schválit vládou.“

To si myslí i předseda školského výboru Sněmovny Jiří Zlatuška z ANO, podle něj Bělobrádek udělal záslužný čin. „To gesto považuji za akt slušnosti a lidství,“ řekl Zlatuška. Považuje za smutné, že to stále vzbuzuje nenávistné reakce komunistů.

„Honí si pouze laciné body a využívají latentní nenávisti, aby se vymezovali vůči vládě,“ uvedl Zlatuška. Podle něj nevadí, že Bělobrádek neměl k svému kroku vládní mandát, ani že nepřipomněl Němcům, kdo rozpoutal druhou světovou válku. „Určitě svým gestem nepopíral dějiny ani nerelativizoval hrůzy, které za války z Německa vzešly,“ dodal Zlatuška. Podle něj nemá smysl „nadměrně si připomínat věci, které jsme si v historii udělali“.

Zahradil: Proč to vůbec otvíral?

První místopředseda ODS Jan Zahradil si myslí, že česko-německé vztahy se již vyřešily např. česko-německou deklarací z roku 1997. „Byl bych rád, kdyby se český vicepremiér jménem české vlády zviditelňoval trochu jinými aktivitami než otevíráním jedné historické kapitoly, která rozděluje lidi,“ uvedl v pondělí  Zahradil.

Poslanec Úsvitu Karel Fiedler soudí, že vicepremiér jednal proti názoru většiny lidí v Česku. „Aniž by zmínil, jaká zvěrstva tomu předcházela, tak takové gesto pokládám za velmi nešťastné,“ uvedl.