„K nejzávažnějším bezpochyby patří zjištění týkající se nedohledaných uměleckých děl a jejich zákonného vypořádání, zvláště z doby po povodni v roce 2002,” uvedla Národní galerie v pondělním tiskovém prohlášení.

Fajt zdůraznil, že všechna zjištění NKÚ se vztahují na dobu předchozích vedení galerie. Řekl, že odhalené problémy jsou důsledkem špatně nastaveného systému kontrol uvnitř NG.

Fajt mimo jiné hovořil o 35 předmětech, které se po povodni z roku 2002 postrádají. Galerie podle něj kontrolu NKÚ vítá a vnímá ji jako šanci, jak se definitivně odříznout od minulosti.

Chybí Lada, Kupka a Zrzavý

Při inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 galerie nenašla 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého. Trestní oznámení kvůli ztrátě Zrzavého kresby Zeyerova zahrada podala Národní galerie až během kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty díla.

Na dotaz, zda může jít v případě ztracených děl o krádež, nebo o to, že se podobně jako Zrzavého kresba nevrátily z výstavy, Fajt televizi řekl, že až na zmíněnou výjimku u Zrzavého kresby se díla z výstav vždy vracejí.

U 31 kreseb, které podle NKÚ chybějí, je ale podle Fajta možné, že se ještě některé z nich objeví. „Protože ta sbírka kresby, grafiky je nejpočetnější a tam skutečně fyzicky inventarizaci provádět je velice náročné. Není vůbec vyloučeno, že některá z těch kreseb bude v jiné krabici, která na inventarizaci ještě čeká,” dodal.

Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila spolu s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. Po dvou letech podle NKÚ zjistila, že jí kresba chybí.