Pan Petr z Prahy pracoval jako účetní v pobočce mezinárodní společnosti s několika desítkami zaměstnanců pět let. Vše šlo dobře, dokud se nezměnil management a s novou vedoucí si lidsky nesedl, nebo dost možná ona nepovažovala jeho pracovní nasazení za optimální.

Vyhodit se ho však pokusila dost nešikovně, a jak Petr zjistil, když se obrátil na advokáty, i protiprávně.

„Průběžně mu nedávala žádnou zpětnou vazbu, že by špatně pracoval, ani výtky. Tedy neměla žádné papírové podklady, které by svědčily o nespokojenosti s plněním pracovních úkolů klienta. Až jednou mu ukázala záznamy, po kterých ho nutila podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru bez odstupného. A pokud nepodepíše, nebude mít šanci si zachovat tvář a dostane hned druhý den výpověď,“ popsal postup zaměstnavatele Ondřej Preuss z poradny Dostupný advokát.cz, na kterého se zaměstnanec firmy obrátil.

Zásah do soukromí

Na videozáznamu Petrovi vedoucí ukázali tři momenty, za které si podle nich zasloužil vyhazov. Na prvním záznamu svačil, otočený zády k monitoru, v pracovní době. Na druhém přijal hovor, který si vedení prý dohledalo, a zjistilo, že šlo o soukromý rozhovor. A na třetím prokazatelně četl časopis, který nebyl odborný.

Přestože se jedná o prohřešky, podle advokáta jsou důkazy pořízené průmyslovou kamerou namířenou přímo na zaměstnance nepřípustné.

„Kdyby klient podepsal dohodu, nedalo by se s tím už nic dělat. Ale takto nám stačilo napsat vedení firmy dopis, v němž jsme poukázali na to, že zaměstnavatel není ke kontrole zaměstnanců oprávněn. Jde o zásah do soukromí. Podle zákoníku práce je sledování zaměstnanců nepřípustné. Jsem přesvědčen, že i soud bychom vyhráli, ale takto došlo hned k dohodě s finančním vyrovnáním ve výši pěti platů. Sám klient už neměl samozřejmě zájem dál ve společnosti pracovat,“ popsal redakci Preuss vyústění sporu.

Nikdy však nesmí kamera sledovat zaměstnance při práci. Ani kdyby toto sledování bylo v pracovní smlouvě a zaměstnanec by ji podepsaladvokát Ondřej Preuss

Podle něj si zaměstnanci nejsou vědomi toho, kde je hranice, za kterou jejich zaměstnavatel nesmí. „Určitou roli v těchto případech hraje psychologický efekt provinění. Ale k takové kontrole prostě není zaměstnavatel oprávněn. Průmyslové kamery mohou být na pracovišti instalovány. Ať už přenášejí obraz pouze on-line, nebo pořizují záznam, ale může tomu tak být pouze při činnosti, která legitimizuje sledování. Tedy například v továrnách a na místech s nebezpečným provozem, nebo ve skladech s cennostmi či v místech jejich výroby. Tam to má bezpečnostní hledisko,“ vysvětluje advokát.

Nesmí nahlížet ani do e-mailu

„Kamera může být například nade dveřmi nebo na místech, kde se nepracuje setrvale, ale jen náhodně tudy zaměstnanci projdou. Nikdy však nesmí kamera sledovat zaměstnance při práci. Ani kdyby toto sledování bylo v pracovní smlouvě a zaměstnanec by ji podepsal. I tak je to irelevantní. Pokud tam jsou kamery z legitimních důvodů, zaměstnavatel souhlas zaměstnance stejně nepotřebuje,“ dodává advokát.

Zákoník práce neumožňuje zaměstnavatelům dokonce ani nahlížet do e-mailů svých zaměstnanců, byť jsou odesílány a přijímány na pracovní adresu.

„I s takovými případy se na nás lidé obrací. A opět jsou v právu. Zaměstnavatel může nahlédnout do e-mailové pošty zaměstnance pouze namátkově a jen v případě podezření na porušení pracovních povinností. Ale i tak může zkontrolovat pouze předmět a adresáta. Nikoli nahlížet do obsahu. Samozřejmě platí, že i kdyby se tímto způsobem našel prohřešek, není to právoplatný důkaz a tedy obhajitelný důvod k propuštění,“ radí Preuss, který se specializuje na pracovní právo.