Článek
V minulosti totiž armáda neměla na udržení dostatečného množství kvalitních lékařů a sester dostatek peněz.
Vojáci by zřejmě vyslání nemocnice do utečeneckého tábora a její roční udržení zvládli, ale lékaři by chyběli v českých nemocnicích, kde normálně slouží a které už dnes bojují s nedostatkem doktorů a sester.
Navíc podle informací Práva v armádě žalostně chybí některé specializace, jako jsou atestovaní chirurgové či anesteziologové a generální štáb má co dělat, aby je sehnal do českého lékařského týmu, který slouží již několik let v afghánském Kábulu.
Armáda má k dispozici dvě polní nemocnice, jednu v Hradci Králové a druhou v Olomouci, v každé slouží 88 vojáků (lékařů, sester, záchranářů, laborantů a řidičů).
Celkově je v armádě 120 lékařů a 290 sester, ve třech vojenských nemocnicích slouží ještě 89 lékařů a dvě sestry. Přitom jen menší část z nich je schopna a ochotna do zahraniční mise jít.
Mají dost lidí jen na domácí úkoly
Podle ředitele agentury vojenského zdravotnictví Zoltána Bubeníka mají dostatek zdravotníků na pokrytí úkolů doma nebo na mimořádné akce.
„Jistý problém ovšem nastává při souběhu požadavků na zajištění více činností zároveň. Celkově musím říci, že armáda je v této oblasti zrcadlem českého zdravotnictví a posílení počtů personálu je velmi žádoucí,“ řekl Právu.
Ministerstvo obrany si je nedostatku vojáků-zdravotníků vědomo a chce v příštích letech nabrat více lékařů i sester.
„Zatímco dříve se ve vojenských nemocnicích počty vojáků snižovaly a přibývalo občanských zaměstnanců, do budoucna budeme počet vojáků v našich nemocnicích navyšovat,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.
Dodal, že v nejbližší době by chtěli získat pro vojenské nemocnice 50 vojenských lékařů a třicet sester. Otázka je, jestli se jim to podaří, protože i civilní nemocnice mají problém s přijímáním zdravotníků.
Navíc, jak před nedávnem informovalo Právo, z armády kvůli změně výplat výsluhových příspěvků se chystá odejít řada nejzkušenějších vojenských lékařů.
Nejdéle rok
Podle Bubeníka soběstačná a kompletní polní nemocnice potřebuje nejméně 50 zdravotníků a desítky dalších lidí pro zajištění chodu nemocnice na jednu rotaci. Lékaři se většinou na podobné misi střídají po čtyřech měsících. Nemocnici by česká armáda dokázala udržet v zahraničí osm, maximálně 12 měsíců.
„Při vyslání kompletní polní nemocnice do bojové operace hovoříme o dvou rotacích, což kopíruje i maximální politicko-vojenské ambice České republiky, deklarované k nasazení brigády na dobu šest měsíců bez rotace, k jehož podpoře je ostatně polní nemocnice primárně určena,“ poznamenal Bubeník.
Navíc doprava nemocnice složené až ze sta kontejnerů a její provoz není nic levného. Podle Bubeníka může dosáhnout až miliardy korun ročně.
Mají jiné úkoly
Vyslání nemocnice do Jordánska komplikuje také fakt, že v prvním pololetí 2016 je podle Bubeníka „celá polní nemocnice plus poměrně velký podíl zdravotnických štábních pracovníků vyčleněna pro bojové uskupení Evropské unie zemí visegradské čtyřky“. Armáda už také slíbila chirurgický tým do americké polní nemocnice na mezinárodní základně v Kábulu.
Polní nemocnice se skládá ze stanů a kontejnerů, může obsahovat několik operačních sálů a až 50 lůžek. Armáda ji poslala naposledy v letech 2007 a 2008 do Afghánistánu.
Za války v Iráku v roce 2003 Česko poslalo polní nemocnici do jihoirácké Basry. Vojenští lékaři pomáhali na konci devadesátých let také v Albánii a po katastrofálním zemětřesení v Turecku.