Podle Kühnla je na místě, aby s Grossem, prezidentem Václavem Klausem a s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou udělali analýzu mezinárodní situace.

"A rozhodli se podle toho, do jaké míry se ukáže, že je správné, že naše spoluodpovědnost za budoucí vývoj v Iráku se dá smysluplně naplnit tím, co je vládou schváleno, či je smysluplnější uvažovat o jiných formách," uvedl Kühnl. Dodal, že se zatím nechce vyjadřovat konkrétněji.

Podle plánu, který předběžně v červenci schválila ještě Špidlova vláda, se počítalo, že asi stovka českých vojenských policistů, která v jihoirácké Basře nyní cvičí policisty, se s koncem roku vrátí domů a v Iráku zůstane okolo deseti zdravotníků.

Exministr obrany Miroslav Kostelka předpokládal, že bychom mohli dál cvičit irácké policisty, ale na našem území. Posílit by měly podle vládního dokumentu jednotky v Afghánistánu a na Balkáně.

Revoluce v resortu obrany nebude

Kühnl poté, co po svém předchůdci převzal ministerstvo, na tiskové konferenci prohlásil, že nepřichází na ministerstvo "dělat revoluci". O personálních výměnách zatím nechtěl mluvit. Nejdříve se chce podle svých slov setkat s vedením ministerstva, tj. s náměstky a sekčními šéfy, a s vedením generálního štábu. Ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC uvedl, že počítá s tím, že ČSSD, která na obraně nemá žádného náměstka, mu jednoho nabídne.

Kühnlovým hlavním úkolem bude podle jeho slov dohlédnout na to, aby započatá reforma armády běžela dál v podobě, jak ji schválila vláda. Kühnl prohlásil, že ve vládě bude bojovat za to, aby se obraně nesnížil rozpočet pod dvě procenta HDP. Připomněl, že z důvodů probíhající reformy ušetřili vojáci proti plánu státnímu rozpočtu za tři roky 21 miliard korun. "Kdyby takto postupoval každý resort vydávající hodně peněz, tak bychom měli již vyrovnaný rozpočet," poznamenal Kühnl.

Se snižováním rozpočtu obrany nepočítá ani premiér Gross, který včera novinářům řekl, že by se "neměl prolamovat rámec rozpočtu". 

Gross: záleží jen na jeho schopnostech

Podle premiéra to, že do vedení obrany přichází civilní politik, je zcela normální. "Teď záleží na něm, aby prokázal své manažerské schopnosti i schopnost obklopit se dobrými odborníky," poznamenal premiér. Dodal, že pevně věří tomu, že Kühnl své schopnosti prokáže. Doufá také, že armáda si udrží prvenství v některých oborech, jako například obrana proti zbraním hromadného ničení.

Kühnl by zase chtěl prosadit účinnější civilní kontrolu armády. "Touto myšlenkou není naznačeno, že vojenská hodnost, bývalá či současná, je jakoukoli diskvalifikací," uvedl. Pod civilní kontrolou si představuje celospolečenskou diskusi o podobě národní obrany. "Otázka obrany je otázkou pro všech deset miliónů občanů," řekl Kühnl.

Podle něj by nemělo dojít k situaci, kdy občané budou vnímat armádu jako uzavřenou sektu, která stojí mimo společnost. V praxi by to mělo podle Kühnla vypadat tak, že prohloubí spolupráci s premiérem a vládou, s poslanci a senátory, "a především s prezidentem republiky".

V popředí bude NATO

Podle Kühnla je pro Českou republiku a její obranyschopnost důležité se zaměřit hlavně na spolupráci se Severoatlantickou aliancí. České jednotky by se tak měly v budoucnosti zúčastňovat jen takových vojenských akcí Evropské unie, které budou pouze doplňovat akce NATO.

"Nemůžeme v tomto vývoji dopustit žádnou duplicitu," poznamenal nový ministr obrany, který nikdy neabsolvoval vojenskou službu. Novinářům včera řekl, že pouze prošel vojenskou přípravkou na právnické fakultě, ale kvůli tomu, že v průběhu studia emigroval, již nestačil nastoupit na vojenskou službu.

Kühnl byl poslední z ministrů, kterého Gross uvedl do funkce. Začal ve středu na Úřadu vlády, kdy vicepremiéru pro ekonomiku Martinu Jahnovi a ministru bez portfeje Jaroslavu Burešovi předal jejich nové kanceláře. Ve čtvrtek premiér uvedl do čela resortů ministra spravedlnosti Pavla Němce, ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana.