O čem by mohli v budoucnu občané v referendu rozhodovat? „Dalo by se konat například o poplatcích na vysokých školách nebo o rychlostním limitu na dálnicích,“ zauvažoval Dienstbier. V rámci nynějších podmínek  by se nemohlo konat referendum o přijetí eura, neboť tato povinnost vyplývá přímo z mezinárodních smluv. Dovede si však představit plebiscit o tom, aby vláda v této věci začala jednat.

Alespoň čtvrt miliónu občanů

Referendum se uskuteční, pokud se pro jeho konání vysloví peticí během šesti měsíců alespoň 250 tisíc občanů. Vypíše ho prezident a musí se jednat o srozumitelně položenou otázku, na kterou bude možné odpovědět „ano“ nebo „ne“. Vhodnost otázky bude možné nechat přezkoumat u ústavního soudu.

Výsledek referenda bude závazný, pokud na něj kladně nebo záporně odpoví nadpoloviční většina hlasujících a zároveň čtvrtina všech lidí oprávněných hlasovat. Vláda by pak musela přijmout příslušné usnesení nebo předložit patřičný zákon. Referendum by bylo závazné také pro parlament, který by po určitou dobu nesměl postupovat tak, že by odporoval výsledkům referenda.

Nelze rozhodnout o odvolání prezidenta

Plebiscit nebude moci řešit veškeré záležitosti. Bude v něm možné rozhodovat pouze o „věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu“, uvádí se v návrhu.

„Nelze zasáhnout do základních práv nebo svobod, nelze zasáhnout do základů demokratického právního státu, nelze hlasovat o tom, že Česká republika poruší své závazky z mezinárodního práva, a nelze například zasáhnout do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování a odvolání ústavních činitelů,“ vyjmenoval Dienstbier.

Jedná se o zákon, který Sobotkova vláda jehož cíl si dala do svého programového prohlášení. Nyní ho dostane k posouzení parlament vzhledem k tomu, že se jedná o ústavní normu, pro jejíž přijetí bude zapotřebí souhlas tří pětin poslanců. „Myslím si, že nikdy ještě nebyly příznivější podmínky pro přijetí ústavního zákona o referendu než při současném složení parlamentu,“ věří Dienstbier v prosazení zákona.