"Vychází to z obecného pocitu solidarity, který je vlastní každému člověku a na kterém je založeno i mezinárodní soužití. Všichni vidíme, že situace se jak v Maghrebu, tak na Předním východě, ale i na ukrajinsko-ruské hranici dramatizuje, množství lidí hledá vlastní útočiště a pomoc. Toto je naše povinnost," řekl v sobotu novinářům kardinál Dominik Duka.

Poukázal na to, že kvůli problémům s novodobými formami terorismu je potřeba, aby k tomuto jednání církev přistoupila ve spolupráci se státem a jeho bezpečnostními složkami. Kardinál by měl o této pomoci církve jednat s premiérem.

Biskupové vnímají "naléhavost potřeby solidarity s oběťmi válek a náboženské nenávisti, ale i obavy naší společnosti plynoucí ze současného přílivu migrantů do Evropy." Podle ČBK je přitom potřeba rozlišovat mezi uprchlíky postiženými válkou, hladem či nestabilitou, kteří pomoc potřebují, a ekonomickými migranty. Vládu biskupové vyzývají, aby se k problematice postavila s rozhodností. Po dohodě zároveň nabízejí aktivní pomoc prostřednictvím jednotlivých farností. Stát by měl mít na starosti otázku bezpečnosti.

Už mají nabídky

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera má církev už dnes neoficiální nabídky od různých lidí, kteří jsou ochotni někoho přijmout. "Vím, že to nemůžeme udělat bez jednání s obcemi. Je potřeba to projednat s obecní správou, nechceme dělat někde napětí," řekl Graubner.

Církev má podle něj na druhou stranu navázané také kontakty s lidmi, kteří pomoc potřebují. "Například nás navštívil arcibiskup, který žije v Kurdistánu s 50 000 křesťany, kteří byli vyhnáni Islámským státem a žijí tam pod stany. Jednáme o konkrétních možnostech," doplnil Graubner.