Politici jsou ke Konvičkovu projektu skeptičtí a vzkazují mu, že i kdyby nakrásně uspěl, z krajských zastupitelstev by stejně nemohl problémy s imigrací a islamismem ovlivnit.

Mezitím ale protiislamisté posbírali přes 150 tisíc podpisů pod petici proti uprchlíkům.

Vypálí mu rybník?

„Myslím, že Martin Konvička je nový Tomio Okamura, který zakládal stranu jen proto, aby z toho něco vyzískal. Stejně tak pan Konvička bojuje s islámem proto, aby z toho něco vyzískal. V krajských zastupitelstvech islám zjevně nezastaví. Jestli chce skutečně bojovat proti islámu, měl by mít co nejvíce dětí. Já už mám čtyři,“ vysmál se Konvičkovi místopředseda Sněmovny a úřadující šéf STAN Petr Gazdík.

Poslanec za ANO Jiří Zlatuška také nepředpokládá Konvičkův úspěch. „Pevně doufám, že voliči na tento druh islamofobie neskočí,“ řekl Právu.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka se vyjádřil podobně. „Mým přáním je, aby neuspěl, nesouhlasím s tím, co hlásá. Každá strana, která chce uspět ve volbách, potřebuje v čele charismatickou osobnost, a Martin Konvička takovou osobností bezesporu není,“ uvedl.

Také šéf ODS a politolog Petr Fiala doufá, že Blok proti islámu neprorazí. „Hnutí, která se pokoušejí oslovit voliče na jednom tématu, a ještě v krajských volbách, kde téma radikálního islámu žádný problém není, by neměla získat důvěru voličů,“ řekl.

„Pokud si všechny demokratické strany budou vědomy nebezpečí radikálního islámu, budou přinášet témata a nabízet řešení, nebude prostor pro radikální extremisty,“ dodal Fiala.

Právě ODS se v posledních měsících vůči islamismu dost vymezovala: poslankyně Jana Černochová před několika měsíci vystoupila na demonstraci, kterou organizoval Konvička.

Ani ona si ale nemyslí, že by jeho nové hnutí v krajských volbách uspělo. „Nemyslím si, že by veřejnost nerozlišovala, jaké kompetence mají kraje a jaké parlament. Spíš to pro ně bude testovací balónek, ale musí jim být jasné, že zahraniční ani imigrační politiku v krajských zastupitelstvech nebudou schopni změnit,“ řekla Právu poslankyně.

Šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch připustil, že s Blokem proti islámu plánuje spolupráci. „Momentálně se o tom bavíme. Mám za to, že lidé se mají spojovat,“ řekl Právu.

„Psychóza jim může nahrát“

Politologové jsou v otázce možného úspěchu antiislamistů ve volbách rozpolceni. Podle analytika Jana Herzmanna Konvičkovo hnutí uspět může. „Obávám se, že ano. Zdá se mi, že postoj k islámu se u nás mění v psychózu, ačkoliv to není žádné zásadní téma. Nevylučuji, že v některých lokalitách a krajích by měli šanci dostat se přes pětiprocentní hranici,“ řekl Právu Herzmann.

Skeptický je naopak politolog Tomáš Lebeda. „Za těchto okolností spíš neuspějí. Krajské volby jsou přece jen odlišné, všude kandidují specifické subjekty spojené s kraji. Nikdo neví, co se do té doby stane, ale zatím je to věc, která spíš rezonuje médii, než aby měla nějakou reálnou podporu,“ myslí si Lebeda.

Podle politologa Jana Bureše z pražské Metropolitní univerzity má Blok proti islámu šanci, pokud zmírní rétoriku některých svých příznivců. „Česká společnost je k extremistům zprava opatrná, díky zkušenosti s nacismem. Na té demonstraci padly výkřiky o plynu, to českou společnost může hodně nadzdvihnout, řeknou si, že už je to příliš. Ale pokud budou sofistikovanější, tak to jistou odezvu může mít,“ řekl Právu Bureš.

Připomněl, že dřív stáli extremisté jako DSSS vždy na okraji politického spektra, dnešní situace je ale jiná. „Kdyby se Islámský stát přiblížil ještě víc k Evropě, docházelo by k útokům na Evropany či by se radikalizovala situace s uprchlíky, tak to jistou odezvu mít může,“ míní.

„Oni sice argumentují, že krajské samosprávy schvalují peníze na azylové domy a uprchlické tábory, ale o tom rozhoduje vláda a ministerstvo vnitra. Pro voliče toto téma nebude prvořadé, chtějí víc a víc slyšet recepty na problémy krajů. Proto toto hnutí asi příliš úspěšné nebude,“ dodal Bureš.