Hlavní obsah

Řecký konec v eurozóně by se Česka výrazněji nedotkl

Případný odchod Řecka z eurozóny by na českou ekonomiku neměl výraznější přímé dopady. Zásadněji by jej neměli pocítit ani investoři a vývozci, neboť se již dříve na podobnou eventualitu připravili. Plyne to z materiálu, který na svém středečním zasedání projednal kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Pravděpodobnost řeckého bankrotu narostla poté, co se Atény nedohodly s věřiteli na pokračování záchranného programu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD)

Článek

Bankrot Řecka a jeho přechod na jinou měnu zpráva považuje za nejhorší z možných scénářů. Materiál zmiňuje české investice a obchodní výměnu, která by mohla klesat po dobu dvou až tří let o 20 až 30 procent „s pozdějším návratem k zavedeným obchodním spojením".

„Z hlediska přímých dopadů rozhodně Česká republika nebude patřit k těm, které by to měly nějak významně zaznamenat především proto, že naše pohledávky jsou minimální v porovnání s některými ostatními evropskými státy," řekl k tomu novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Potíže Řecka se podle něj mohou spíše projevit na celkovém výkonu evropské ekonomiky, na níž je Česko z velké míry závislé.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Firmy by byly na bankrot připraveny

Podle zprávy nelze vyloučit problémy konkrétních vývozců či dovozců v případě přijetí nové měny. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně neočekává zásadní bezprostřední dopad řeckého bankrotu na hospodaření českých firem, které investují a exportují do Řecka (přímo či skrze subdodávky zejména německým dodavatelům), neboť tyto firmy byly dlouhodobě na rizika vývoje v Řecku upozorňovány i ze strany MPO a v naprosté většině tomuto stavu přizpůsobily své platební a dodací podmínky," píše se v podkladech.

Zanedbatelné je podle materiálu zapojení českého finančního sektoru do řecké ekonomiky. Výrazné dopady se neočekávají ani v turistickém ruchu, konkrétně v takzvané příjezdové turistice, i když zpráva přiznává, že z dlouhodobého pohledu veškeré události jako řecký krach, atentáty v Tunisku nebo ukrajinská krize cestovní průmysl destabilizují. „Strach a nejistota se projevují ve snížené ochotě lidí cestovat a utrácet peníze," uvádí materiál.

Zhoršení migrační krize

Zaorálek má větší obavy z geopolitických dopadů odchodu Řecka z eurozóny, které by mohly zhoršit migrační krizi v EU. „Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky," uvedl ministr zahraničí, podle něhož už dnes Řekové příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům.

„Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila," soudí šéf diplomacie.

Řecku vypršel termín pro možnou dohodu
Mezinárodní měnový fond (MMF) v noci na středu konstatoval, že Řecko neuhradilo splatnou dlužnou částku 1,2 miliardy SDR (měnová a účetní jednotka MMF zvaná zvláštní práva čerpání), což podle aktuálního kurzu odpovídalo částce 1,51 miliardy eur (asi 41 miliard Kč). O půlnoci vypršel i prodloužený mezinárodní záchranný program pro zadlužené Řecko.
Nesplacení dluhu může mít pro zemi vážné dopady. Řecko je nyní odstřiženo od dalších financí od MMF, a pokud nebude problém rychle vyřešen, může země přijít o hlasovací práva v MMF a v krajním případě být z organizace vyloučena. To se v sedmdesátileté historii měnového fondu "podařilo" dosud pouze jediné zemi, a tou bylo v polovině 50. let tehdejší komunistické Československo.
Podle posledních informací však řecká vláda couvá a je ochotna akceptovat většinu podmínek stanovených věřiteli pro pokračování záchranného programu. [celá zpráva]

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám