„Jedu tam zabránit tomu, aby byl stanoven dočasný povinný relokační mechanismus,“ řekl na výboru Sobotka. „S dočasností máme u nás špatné zkušenosti,“ zavtipkoval také v narážce na vojenskou intervenci do Československa v roce 1968.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Chceme vytvořit širokou koalici zemí, které nechtějí kvóty,“ řekl také premiér.

ČR by podle něj mohla přijmout několik stovek běženců dobrovolně, na čemž se ve středu shodla vláda. Opozice za to předsedu vlády kritizovala. [celá zpráva]

Menšiny v ČR

Sobotka zároveň uvedl, že Česká republika nemůže v Bruselu vypadat jako země, která problém imigrantů úplně ignoruje. „ČR je vnímána jako homogenní země bez přistěhovalců a cizinců. Tento obrázek není pravdivý,“ řekl Sobotka a připomněl, že v Česku žije početná ukrajinská, ruská a vietnamská menšina.

Uprchlíci by neměli končit v táborechposlankyně Helena Langšádlová

„Rozhodně nejsme země, která by měla alergicky reagovat na jakoukoliv zmínku o uprchlících,“ uvedl.

Většina diskutujících poslanců Sobotku podpořila, k ostré výměně názorů nedošlo.

„Kvóty nedávají absolutně žádný smysl, nemůžou fungovat,“ vyjádřil se například poslanec Ivan Pilný (ANO), který se rovněž vyjádřil pro adresnější způsob finanční pomoci chudším zemím. Podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) by ČR měla především přijímat běžence křesťanského vyznání. „Jsou tu stovky křesťanských rodin, ochotných pomoci. Neměli bychom udělat tu chybu jako jiné země, uprchlíci by neměli končit v táborech,“ řekla Langšádlová, premiér s jejími slovy souhlasil.

Sobotka také odmítl, že by současný stav mohl znamenat ohrožení Schengenského prostoru. „Je důležité ho udržet. Jsem rád, že Maďarsko zmírnilo svá prohlášení, je ale důležité, aby Řecko a Itálie dodržovaly podmínky Schengenu,“ řekl Sobotka.