"Nález Ústavního soudu dokládá, že jsme měli pravdu," řekl serveru Ištvan. Podle něj je ale případ právně nesmírně složitý.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle rozkladu ústavních soudců se beztrestnost poslanců týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích Sněmovny a jejích orgánů.

Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v Parlamentu.

ČTĚTE TAKÉ
Na internetu a v médiích imunita neplatí, exposlanec Chaloupka u Ústavního soudu neuspěl

Ústavní soud se tak vymezil vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal šíře.

Nález ÚS ale nemá zpětné účinky, proto zřejmě neovlivní kontroverzní kauzy tří rebelujících poslanců či Víta Bárty.

Kauza tří bývalých poslanců je jedním z případů kolem někdejší ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové), které vedly v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase. Začala v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn.

Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS. Mezi nimi byli i Šnajdr, FuksaTluchoř, kteří později složili poslanecké mandáty, a tím umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státním Čepru a Českém Aeroholdingu.

Trojice bývalých poslanců byla zadržena a skončila ve vazbě. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že kvůli poslanecké indemnitě jsou vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je trestně stíhat. Poslanci dostanou statisícové odškodné a stát se jim letos v dubnu veřejně omluvil. [celá zpráva]