NSZ to zdůvodňuje snahou plně šetřit osobní práva duševně nemocných a vyvarovat se tak případů, kdy policie takového pachatele obviní a později po vyšetření odborníkem jeho trestní stíhání zastaví pro nepříčetnost.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Zahájení trestního stíhání osoby, u které je s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestného činu vysoce pravděpodobné zjištění nepříčetnosti, je třeba považovat za postup v rozporu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti,“ píše se v dokumentu NSZ, který má Právo k dispozici.

Tato zásada je základem trestního řízení, který občanům dává záruku, že nebudou bezdůvodně stíháni a že do jejich práv a svobod zaručených ústavou bude zasahováno v co nejmenší míře.

Podle NSZ současná právní úprava dovoluje zkoumání duševního stavu podezřelého už ve stadiu prověřování a posudek znalce je použitelný i v dalších stadiích řízení.

„Jde o případy, kdy již z konkrétního způsobu spáchání činu je zřejmé, že jej osoba pravděpodobně spáchala pod vlivem bludu nebo halucinace. Může jít o osobu, která je například v ambulantní péči psychiatra, v minulosti byla v psychiatrické léčebně anebo je ve svém okolí známá svými psychickými zdravotními problémy,“ uvádí se ve stanovisku NSZ.

Zcela opačné postupy

Podle něj je naopak třeba zahájit trestní stíhání vůči podezřelé osobě, o jejímž duševním stavu existují jen zcela běžné pochybnosti, a teprve poté může policie v případě potřeby přibrat znalce k vyšetření duševního stavu.

V případě, že znalec potvrdí u podezřelého nepříčetnost a zároveň jeho pobyt na svobodě označí za nebezpečný, státní zástupce musí podat soudu ihned návrh na uložení ochranného opatření, kterým je ústavní léčení nebo zabezpečovací detence.

Státní zástupce se stanoviskem NZS řídil například v případu bývalého klatovského primáře Jiřího Havránka, u kterého v rámci policií prověřovaných případů bolestivých zákroků u dětských pacientů zjistili znalci maniodepresivní psychózu a potvrdili, že v důsledku této psychické poruchy měl zcela vymizelé ovládací i rozpoznávací schopnosti.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Policie dopadla podezřelého z vraždy u nádraží. Zdroj: Právo

Naproti tomu zcela opačný postup zvolil státní zástupce v nedávné vraždě knihovnice v Horní Bříze na Plzeňsku. Muž, který je z činu podezřelý, byl obviněn, ačkoliv podle své ošetřující psychiatričky jevil známky duševní poruchy a trpěl bludy. Před vraždou byl dokonce nedobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně.