Ludvík chce v Motole přijmout děti, které jeho lékaři umějí vyléčit. S dětmi po prověření českými bezpečnostními orgány mají na podzim přijet i rodiny, celkem 70 lidí. Všem má být pak nabídnut azyl.

Proč Motol odmítl přijmout k léčbě 14 syrských dětí, které doporučila České republice OSN?

Byly tam nemoci genetického charakteru, které neumí současná medicína léčit. Které to byly, uvést nemohu, jedná se o informace zdravotnické, které nemůžeme poskytovat. Ale můžu uvést příklad, který tam nebyl – například hemofilie. Kdyby mi poslali hemofilika, tak ho také odmítnu. Hemofilie je totiž nevyléčitelná choroba, je to porucha, při které člověk nemá dostatek krevních destiček. Když začne krvácet, nejde to zastavit. Je to velmi složitá záležitost, byť se s tím dá žít. Podobné choroby tam byly – chronického charakteru, s doživotní léčbou, které neumíme vyléčit.

Kteří pacienti jsou pro vás tedy přijatelní?

Domlouvali jsme se, že pro nás by byli lepší pacienti, kteří potřebují třeba kardiochirurgickou operaci, kdy se provede zákrok, po kterém je dítě zdravé.

Co jste o těch odmítnutých pacientech věděli?

Nám přišly jen chorobopisy a ještě ne úplné. To byla má druhá námitka. Urychleně proto do Jordánska pošleme tento nebo příští týden doktora, protože ta dokumentace nebyla valná.

Do Jordánska vyrazí z Motola pouze jeden lékař?

Zatím to vypadalo, že jeden, ale nakonec jsme se dohodli, že dva, nebo dokonce tři. Chceme tam poslat minimálně specialistu chirurga a specialistu internistu a ještě možná jednoho.

Jak dlouho budou lékaři v Jordánsku vhodné pacienty vybírat?

Půjde řádově o dny. Předpokládám, že děti budou v uprchlickém táboře, tam je doktor uvidí, shromáždí si dokumentaci, zkontroluje ji. Přemýšlíme o tom, že pošleme do Jordánska i mobilní sonografický přístroj, aby si mohli lékaři udělat rychlou orientaci.

Lékaři ale na výběru musí spolupracovat s týmem ministerstva vnitra, který zase pacienty a jejich rodiny prověří z hlediska bezpečnosti. Takže kolik dětí vytipují?

Lékaři jen řeknou, které děti jsou vhodné. Jména předají vnitru a to si už svými cestami pacienty prověří. My vytipujeme kolem dvaceti až čtyřiceti dětí a příslušné složky z toho vyberou těch patnáct, které budou chtít přijmout.

Až ty děti na podzim přijmete, budou mít v motolské nemocnici zvláštní oddělení, nebo budou zařazeny mezi ostatní pacienty?

Existuje standardní postup – nejdříve jsou pacienti v izolaci na infekčním oddělení, kde děti očkujeme. Děti mívají pravidelně strašné průšvihy se zuby, musí se jim proto opravovat chrup, který bývá zdrojem velkých infekčních problémů. Až potom děti podstupují chirurgické zákroky, po kterých leží na jednotce intenzivní péče, nebo standardním pokoji. Ale na začátku procházejí určitou karanténou.

Jak složitá je komunikace s pacienty z cizích zemí?

Hodně nám s tím pomáhá arcidiecézní charita i ministerstvo vnitra. Dodávají lidi, kteří s nimi jsou a překládají. Problémy tam samozřejmě jsou, měli jsme tu i skupinu, pro kterou byla novinka splachovací záchod.