Lidé mohli hodnotit šestnáct rizik na škále od jedné do devíti, přičemž jednička znamenala nulové nebezpečí a devítka „velmi velké nebezpečí”.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Největší nebezpečnost (odpovědi 7, 8, 9) lidé přisuzují islámskému fundamentalismu. Za rizikový jej označilo 82 procent dotázaných.

Mezinárodní organizovaný zločin a terorismus považuje za velmi nebezpečné shodně 78 procent respondentů. Podle 71 procent obyvatel ČR je velkým rizikem příliv uprchlíků. O jeden procentní bod méně vnímají lidé jako nebezpečí hrozbu šíření zbraní hromadného ničení.

USA a Čína v pozadí zájmu

Nadpoloviční většina lidí považuje za rizikovou rovněž politiku Ruska (59 procent), situaci na Blízkém východě (59 procent), situaci v Iráku (57 procent) a situaci v Íránu (54 procent).

Přes 40 procent lidí považuje za velmi nebezpečné změny klimatu (48 procent), globalizaci (44 procent) a chudobu v rozvojových zemích (44 procent).

Politika USA, Číny a pokusy o omezování práv menšin ve světě jsou velmi nebezpečné podle víc než třetiny lidí.

Rostly hlavně obavy z Ruska

Ve srovnání s předešlým průzkumem z roku 2011 výrazně vrostlo hodnocení nebezpečnosti islámského fundamentalismu. Tehdy jej zhodnotilo jako vysoce rizikový 57 procent dotázaných. Razantně (ze 48 na 71 procent) v očích veřejnosti vzrostla rovněž potenciální nebezpečnost uprchlíků.

„Ovšem proti předchozímu průzkumu se nejvíce změnilo hodnocení Ruska jako bezpečnostního rizika. Podíl lidí, kteří politiku Ruska vnímají jako velké nebezpečí pro naši zemi, se více než zdvojnásobil,” připomněl STEM.

V roce 2011 označilo politiku Ruska za velmi nebezpečnou jen 25 procent občanů.