V roce 2013 zemřelo celkem 332 dětí a mladistvých od jednoho roku do 18 let včetně. Podle dat statistiků 170 z nich zemřelo na následky nemocí, téměř stejný počet – 162, zemřelo v důsledku vnějších okolností, mezi něž patří nehody, úrazy či právě sebevraždy.

Z detailnějšího zkoumání plyne, že při dopravních nehodách v daném roce zemřelo 58 dětí, 56 jich zemřelo na následky úrazu a 48 spáchalo sebevraždu.

Mezi úrazy je pro zpřehlednění zahrnuta i kategorie úmrtí, u nichž nebylo možné zjistit úmysl, mohou alespoň částečně spadat mezi sebevraždy. V roce 2013 se jednalo o 10 případů. „U spousty smrtelných nehod může být důvodem sebevražda, ale neprokáže se to,” potvrdil vedoucí Linky bezpečí Petr Porubský.

Počty úmrtí na vnější příčinu ve věkové kategorii (1–19 let)
příčina
201120122013
nehoda807258
úraz695356
sebevražda463648
celkem195161162
zdroj: Demografická ročenka ČSÚ

Důvody, které vedou děti k myšlenkám, pokusu či dokonání sebevraždy, mohou být dlouhodobé problémy, které se neřeší a vycházejí často z psychických zranění či onemocnění. „Zároveň u dětí funguje i opak v podobě zkratové reakce na nějaký podnět,” osvětlil Porubský s tím, že důvodem bývá nejčastěji problém ve škole, ve vztazích či v rodině.

Při celkovém počtu 48 sebevražd bylo v daném roce sedm obětí ve věku mezi 10 a 14 lety, zbývajících 41 mezi 15 a 18 lety. Sebevraždy dětí mladších deseti let jsou i v historickém srovnání výjimkami. „Děti, které řeší myšlenky na sebevraždu, případně už nějaký započatý pokus, jsou nejčastěji ve věku kolem 15 až 17 let,” konstatoval Porubský s poukazem na zkušenosti Linky bezpečí.

Děti podle něj nejčastěji za způsob sebevraždy volí otravu či požití léků, ale výjimkou nejsou ani oběšení či skok pod vlak.

 Počty sebevražd podle věkových skupin v letech 1996–2010
  0–14
15–19 celkem
1996–2000
38 (29)289 (235)
327
2001–200535 (24)206 (164)
241
2006–2010
13 (11)
187 (141)
200
* v závorce počty mužů
 zdroj: ČSÚ

Z dat statistiků zřetelně plyne, že dokonané sebevraždy ve všech věkových kategoriích včetně dětí daleko častěji páchají osoby mužského pohlaví. Odborníci přisuzují tuto skutečnost tomu, že muži si sebevraždu lépe připraví a volí častěji takzvané tvrdší metody, jako je například oběšení či usmrcení zbraní.

Z dlouhodobého srovnání je rovněž zřejmé, že počty sebevražd dětí a mladistvých se v posledních letech pohybují kolem 40 až 50 ročně.

 Počty úmrtí na vybrané kategorie diagnóz věkové kategorii (1–19 let)
příčina
201120122013
novotvary464745
nemoci krve
131
nemoci oběhové soustavy
242312
celkem*187200170
* součet všech zemřelých na vnitřní příčiny (choroby)
zdroj: Demografická ročenka ČSÚ

Zajímavý pohled na rizikovost jednotlivých faktorů nabídne i srovnání počtů obětí sebevražd či úrazů s počty úmrtí dětí na nejrůznější nemoci. Například v roce 2013 zemřelo na choroby krve jedno dítě, na nemoci oběhové soustavy 12 dětí. Na nejzhoubnější diagnózu v této věkové kategorii, jíž jsou novotvary, mezi něž spadají veškeré nádory, zemřelo 45 dětí.

V článku nejsou zahrnuta úmrtí dětí do jednoho roku, u nichž bývají příčinou nejčastěji stavy vzniklé v průběhu těhotenství a vrozené vady či disfunkce. V roce 2013 se jednalo o 265 případů.

Demografická ročenka
Pro konkrétnější analýzu lze využít dat Českého statistického úřadu, který každoročně zveřejňuje Demografickou ročenku. V ní jsou rozepsány jak jednotlivé věkové kategorie, tak konkrétní diagnózy, jež seskupeny do tematických celků dávají přehled o počtech úmrtí na  jednotlivé choroby. Podobně detailně statistici zaznamenávají rovněž vnější příčiny úmrtí. Jen katalog nehod tak zahrnuje přes pět desítek subkategorií, zahrnujících srážku chodce s cyklistou až po neurčenou dopravní nehodu.