„Naše současná legislativa to neumožňuje. Výroba sýrů je brána jako řemeslo, sýrař musí mít dojné stádo, aby měl z čeho vyrábět, nebo musí mít vzdělání v oboru mlékař, případně šest let praxe v oboru,“ řekla Právu Hubková.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Sýry doma jíme s rodinou sami, rozdávám je přátelům, vyměňuji je. Výměnu mi nikdo nezakazuje,“ uvedla žena středního věku, která je podle vlastních slov posedlá samozásobovatelstvím, kromě sýrů si umí doma vyrobit cokoliv od chleba až po vlastní pivo.

Stát malým živnostníkům bohužel v ničem nepomáhá Marie Hubková

Pro své sýry používá mléko, které jí dodávají farmáři. A to je právě kámen úrazu. „Nechci mít stádo koz, tím je člověk moc vázaný. Už se mi moc nechce trávit čas studiem, byť by to bylo obohacující,“ svěřila se.

Bez povolení nemůže své sýry ani prodávat na farmářských trzích. Jediné, co jí zbývá, jsou jídelní festivaly, na kterých své zboží nabízejí amatérští kuchaři. Kromě zmíněného festivalu Sýr je to například Apetit piknik nebo Džemfest. „Stát malým živnostníkům bohužel v ničem nepomáhá, naopak,“ postěžovala si Hubková.

Na paškále jsou med i těstoviny

Podobné patálie ale popisuje většina lidí, kteří jako koníček zkoušejí vyrábět různé pochutiny – neustále narážejí na velmi přísnou legislativu, která je v ČR v porovnání s některými zeměmi EU, například Nizozemskem a Británií, velmi striktní.

Podobný je příběh Lucie z Prahy, která se stará o postiženou dceru a doma vyrábí marmelády a medy. Prodávat je ale nemůže, úřadům vadí, že používá suroviny ze své vlastní zahrady, a nikoliv zboží od certifikovaných dodavatelů.

Michaele z Prahy, která vyrábí domácí těstoviny, zase úřady doporučily prodávat je jako dekorativní předměty, a nikoliv jako potraviny, protože na jejich výrobu používá čerstvá vejce, což nesplňuje hygienická měřítka.

Před časem zase vzbudil mediální pozornost případ dokumentaristky a režisérky Lenky Wimmerové, které zakázala prodávat marmelády hygienická stanice. Na jejich výrobu by musela mít velkou oddělenou místnost a v domácích podmínkách další prakticky nesplnitelné podmínky.

Ministerstvo chystá změny

Pomoci nadšeným kuchtíkům by mohlo zmírnění legislativy, o kterém v těchto dnech jedná ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Ministerstvo zemědělství připravuje návrh legislativy pro tzv. malá množství produkce rostlinného původu, kde budeme chtít prosadit určité další úlevy pro malé výrobce v oblasti obecné hygieny i při uvádění na trh,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Ministerstvo teď podle něho formuluje podmínky do prováděcí vyhlášky, pak ji postoupí do legislativního procesu.

„Další úsilí spočívá ve snaze nalézt příznivé řešení pro malé a střední výrobce potravin v ČR obecně, aby nebyli nuceni na svých produktech uvádět dle evropského nařízení pro poskytování informací o potravinách tzv. výživové hodnoty,“ uvedl také Jordán.

To by podle něho malovýrobcům uspořilo hodně peněz za analytické rozbory. „I v tomto případě předloží ministerstvo zemědělství návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách,“ dodal.

Moc regulí

Na otázce, zdali je potravinářství v Česku skutečně příliš regulované, se levice a pravice neshoduje. Například senátor Jan Hajda (ČSSD), který je odborným mluvčím vládní soc. dem. na zemědělskou problematiku, má názor, že současné nastavení je v pořádku.

„Obecně jsou stanovené bezpečnostní normy výroby potravin, které musí platit pro všechny, protože jde o bezpečnost spotřebitele. Když výrobce doloží, že má v pořádku všechny hygienické a veterinární normy, tak by problém mít neměl,“ řekl Právu.

Naopak místopředseda ODS Martin Novotný má jiný názor. „Když slyším o těchto potížích, vždycky si vzpomenu na zkušenost z Austrálie, kde jsem nějaký čas pobýval. Tam zdaleka neexistuje tolik norem, regulí a zákazů jako u nás, a rozjet tam jakýkoliv byznys v potravinářství je mnohem jednodušší,“ řekl Právu.

„Neměl jsem dojem, že by tam bylo víc otrav nebo šíření infekcí než v našem přeregulovaném systému. Za spotřebitelský komfort platíme cenu, že postupně je na našem trhu čím dál víc výrobků unifikované produkce,“ dodal.

„Předpisy dnes takovýmto lidem strašně svazují ruce. Když člověk dělá domácí sýry a domácí marmelády, měl by mít šanci vyrábět je a prodávat na trhu bez těchto regulací,“ sdělil europoslanec Petr Mach, předseda Svobodných.