„Mohu pouze uvést, že od poloviny roku 2010 jsme předali našim adresátům celkem čtrnáct zpráv týkajících se Viktoriagruppe a obecně problematiky umísťování státních rezerv pohonných hmot v zahraničí,“ uvedl k tomu Právu bez dalších podrobností mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert.

Dnes tolik kritizovaný dodatek k původní smlouvě z roku 2004 o uložení nafty v Německu se společností Viktoriagruppe, která je nyní v insolvenci a Česku se tak strategické zásoby klíčové suroviny za zhruba miliardu korun více a více vzdalují, podepsal na začátku roku 2010 tehdejší náměstek ředitele Ladislava Zaba Dušan Makovec.

Odůvodnění neznámé

A už v tomto roce budilo rozhodnutí Správy státních hmotných rezerv značné rozladění zejména právě civilní kontrarozvědky. „Na Bezpečnostní radě státu při Úřadu vlády to BIS dávala poměrně výrazně najevo,“ řekl Právu jeden z tehdejších pravidelných účastníků rady z řad dalších státních institucí.

Je náhoda, že nedlouho po podpisu dodatku s Viktoriagruppe přišel Zabo coby tehdejší šéf Správy státních hmotných rezerv o bezpečnostní prověrku? K takovému kroku přistupuje Národní bezpečnostní úřad v případě zjištění závažného bezpečnostního rizika nebo při porušení zákona. Odůvodnění není známo.

Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti ČR může být negativní umístění části zásob pohonných hmot mimo území ČRze zprávy BIS

Zaba, který je v důchodu, se Právu nepodařilo kontaktovat, odnětí bezpečnostní prověrky ale redakci potvrdily dva nezávislé dobře informované zdroje.

„Úřad nebyl samozřejmě hluchý a slepý a konal podle zákona. Prověrka mu byla odebrána,“ řekl k tomu Právu jeden ze zdrojů.

Na varování se nedbalo

V praxi to zjednodušeně řečeno znamená, že orgány státní moci v tehdejšího ředitele klíčového úřadu spravujícího zásoby za desítky miliard korun ztratily důvěru.

Zabo v listopadu 2011 na funkci sám rezignoval a tehdy to zdůvodnil zdravotními důvody. Zdroje Práva teď ale naznačují jiné pozadí tohoto tehdy překvapivého kroku: „Jeho rezignace přišla poté, co se dozvěděl, že o prověrku přijde.“

O tom, že došlo k evidentnímu zanedbání péče o státní majetek, svědčí i výroční zpráva BIS za rok 2010 zveřejněná v průběhu roku 2011.

„Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti ČR může být negativní umístění části zásob pohonných hmot Správy státních hmotných rezerv mimo území ČR,“ konstatovali tehdy zpravodajci ve veřejně dostupném dokumentu.

V době podpisu sporného dodatku smlouvy s Viktoriagruppe vládl úřednický kabinet Jana Fischera, od konce června 2010 byla u moci vláda Petra Nečase (ODS). Zabo, kterého do funkce jmenovala v roce 2007 vláda premiéra za ODS Mirka Topolánka, smysl přesunu státní nafty za hranice v březnu 2010 odůvodňoval nižšími náklady.

Pochybnosti byly již po podpisu

„Jediným smyslem této transakce je úspora finančních prostředků ze státního rozpočtu,“ řekl tehdy předseda úřadu médiím s tím, že stát tím měl podle něj ušetřit 38 miliónů korun ročně.

Celá operace přitom budila už bezprostředně po podpisu dodatku smlouvy značné pochybnosti i kvůli tomu, že stát netušil a ostatně netuší stále, kdo za Viktoriagruppe ve skutečnosti stojí.