Ti se v případě dalších vražd spáchaných psychicky nemocnými pachateli nebudou moci alibisticky vymlouvat, že nevěděli, s kým mají tu čest.

Dnes žádný podobný seznam neexistuje a nikdo ani přesně neví, kolik rizikových pacientů se mezi lidmi bez náležitého dohledu lékařů pohybuje. Například psychiatr a bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David odhaduje, že pacientů, kteří prošli ochranným léčením, jsou řádově tisíce.

Kdy by měl registr u nás vzniknout, však ještě není jasné. Jeho přesnou podobu připravuje skupina odborníků, které dala dohromady loni v červnu, tedy několik měsíců před žďárskou tragédií tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Mohlo by to být užitečné. Podle mého hrubého odhadu by se to týkalo řádově tisíců lidí.Ivan David, psychiatr

Podle dosavadních představ ministerstva by do evidence potenciálně nebezpečných duševně nemocných pacientů měli přístup vedle lékařů také policisté, státní zástupci a soudci.

„Měla by být prováděna důsledná kontrola pacientů propuštěných z výkonu ochranného ústavního léčení a zřízena krizová centra a denní sanatoria s vyškoleným personálem a finančním zajištěním,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Adriana Kocmanová. Ani tento institut však není všemocný, jak ukázal případ z Horní Břízy.

Registr budí sympatie i rozpaky

Pachatel, který tam zavraždil mladou knihovnici, totiž ochrannou léčbou neprošel. Absolvoval pouze nedobrovolné léčení, z něhož byl propuštěn na základě dobrozdání psychiatrů, kteří podcenili jeho výhrůžky, že někoho zabije. Plánovaný registr budí sympatie, ale také jisté rozpaky mezi odborníky z řad psychiatrů.

„Mohlo by to být užitečné. Podle mého hrubého odhadu by se to týkalo řádově tisíců lidí,“ řekl Právu psychiatr Ivan David. Tomu myšlenka zavedení registru pacientů propuštěných z ochranného léčení není cizí.

Avšak psychiatr Ivan Douda, který v 90. letech stál u zrodu center Drop In, zaměřených na léčbu drogových závislostí, vidí ve zřízení registru potenciální nebezpečí. „Ono se to může týkat i našich klientů, kteří byli v nějakém protidrogovém zařízení. Ta tendence k policejnímu státu je velmi silná a je zvláštní, jak se to − i když v jiných šatičkách − stále vrací,“ řekl Právu Douda.

„Jde o to, aby stát občany čím dál víc kontroloval, přičemž se to zdůvodní několika vhodnými excesy. Ty tu ale byly vždycky. Tomu se nedá zabránit. Němečkovo (ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček za ČSSD – pozn. red.) gesto, že vyhodil ředitele nemocnice (v kauze vraždy z Horní Břízy – pozn. red.), to je jen politické gesto,“ dodal Douda.

Válková chtěla změnu už před Žďárem

Ve Žďáru nad Sázavou loni v říjnu schizofrenická pacientka Orlová ubodala studenta. Krátce před vraždou byla propuštěna z ústavní léčby, ačkoli v minulosti obdobný čin už spáchala.

Ministryně Válková však expertní tým sestavila už dříve. „Skupina byla ustavena dne 20. 6. 2014 pod názvem Pracovní skupina pro problematiku ochranného léčení,“ uvedla mluvčí Kocmanová.

Jejími členy jsou zástupci Psychiatrické společnosti Českého lékařského svazu, Ministerstva spravedlnosti ČR, Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a legislativu Úřadu vlády ČR, Kanceláře veřejného ochránce práv a Ministerstva zdravotnictví ČR, které však svého zástupce do skupiny údajně teprve hledá. Předsedkyně skupiny Růžena Hajnová je znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie.

Pacient musí být nebezpečný

Skupina má před sebou hlavní úkol v podobě práce na věcném záměru nového zákona o výkonu ochranného léčení, nicméně ministerstvo zdravotnictví, které je ve smyslu kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči a zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, by mělo být gestorem a ministerstvo spravedlnosti pak může být spolugestorem.

Trestní zákoník dává možnost uložit ochranné léčení pachateli, který spáchal trestný čin ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Takovou duševní poruchou může být i těžká sexuální odchylka pachatele.

Podle povahy nemoci a léčebných možností soud ukládá ochranné léčení v ústavní nebo ambulantní formě. Pro uložení obou forem ochranného léčení platí podmínka, že pachatelův pobyt na svobodě musí být nebezpečný.