Starší ze dvou dcer, desetiletá Julie, totiž měla akutní zánět slepého střeva.
A zatímco její máma bojovala o zdraví a životy lidí ve vzdálené zemi, sama potřebovala bezodkladnou pomoc lékařů doma.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zemětřesení sami pocítili

Účast na dosud největší české záchranářské misi, kdy byla členkou třiadvacetičlenného týmu lékařů a zdravotnického personálu, z nichž většina byla v Nepálu 29 dnů, byla přece jen výjimečná.

„Asistovali jsme při akutních zákrocích, byly to nejčastěji různé amputace, ponejvíce prstů, a také tržné a další rány, zlomeniny,“ zavzpomínala drobná blondýnka.

Nejsilnějším zážitkem pro ni byl dopad přírodní katastrofy jako celku.

„Je to něco, co se nedá jen tak popsat. A dalším opravdu silným zážitkem bylo zemětřesení, které jsme tam na vlastní kůži také pocítili. Trvalo dvacet vteřin a mělo sílu 7,4 stupně,“ dodala zdravotní sestra.

Dostali ocenění od kraje

Z domova byla Kateřina pryč více než měsíc. I když pracovat v Nepálu tým začal až prvního května, rodinný kruh opustila, stejně jako většina jejích kolegů, kvůli přípravám už 27. dubna. A jaký to byl po více než měsíci návrat?

Záchranáři se vrátili z Nepálu.

Záchranáři se vrátili z Nepálu.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Hezky uplakaný, přijela jsem o půlnoci ze soboty na neděli a čekala mě mezi dveřmi radostí plačící Julie a samozřejmě také manžel. S mladší, pětiletou Karolínkou jsem se přivítala až v neděli ráno,“ sdělila Kateřina Opálková.

Za svoji práci a také za reprezentaci České republiky a rodného kraje dostala – stejně jako všichni členové záchranářského týmu – zlatou medaili Jihomoravského kraje.

Lékaři a zdravotníci z trauma teamu, kteří běžně pracují ve Fakultní nemocnici v Brně, ošetřili v nepálské oblasti Melamchi 1131 osob.