Důvodem invaze byly politické změny v Československu. „Bylo to samozřejmě Pražské jaro a pokus Komunistické strany Československa v čele s Alexandrem Dubčekem vytvořit novou formu socialistického uspořádání, které by méně vycházelo z diktatury a více ze skutečné podpory lidí, a také by mělo rozumněji koncipovanou ekonomiku,“ upozornila Blaive.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Všechny zdroje poukazují na všudypřítomné znechucení a nenávist vůči okupantům.Muriel Blaive

Žádný ozbrojený státní převrat se v Československu nepřipravoval. „Dubček byl loajální komunista, který mimo jiné vyrostl v Sovětském svazu. Nikdy by úmyslně neohrozil komunismus v Československu,“ poznamenala historička.

Ruská televize: Fašisté a NATO chystali v Československu teror

Lidé Sověty nevítali

První kanál ruské státní televize přišel tento měsíc kromě jiného s tvrzením, že lidé v Československu invazi podporovali, tedy až na skupinu v centru Prahy, která se aktivně bránila. Muriel Blaive potvrdila, že aktivní odpor kladlo málo lidí v centru hlavního města, hlavně kolem budovy rozhlasu. „To ovšem vůbec neznamená, že by Češi a Slováci podporovali invazi! Naopak všechny zdroje poukazují na všudypřítomné znechucení a nenávist vůči okupantům,“ poukázala historička.

„Bylo ale jasné, že jakýkoli boj ze strany občanů by nikam nevedl, zvláště když československá armáda zůstala v kasárnách. Lidé, snad oprávněně (to je téma, které se v českých dějinách opakuje), usoudili, že proti tankům nemají šanci, tak raději protestovali ‘pacifisticky’,“ dodala.

NATO se drželo zpět

Rovněž tvrzení, že v ČSSR v roce 1968 žilo více než 300 000 západních Němců, považuje za zcela absurdní: „Vždyť to byli Němci, kteří tu žili dávno před rozdělením Německa v roce 1949 – byli to prostě českoslovenští Němci. A žádný puč nepřipravovali, naopak, po roce 1948 se spíš snažili integrovat do české společnosti“.

Západ dával jasně najevo, že nebude zasahovat do části Evropy kontrolované Sověty.Muriel Blaive

Podobně absurdní je podle ní to, že ruská televize připisuje Klubu 231 snahu rozvrátit režim. „V roce 1968 Klub 231 jen hledal možnost, jak ubránit a uznat bývalé politické vězně,“ vysvětlila Blaive.

Klub 231 sdružoval politické vězně režimu. Byl založen na jaře 1968, ale záhy po invazi armád Varšavské smlouvy byl zakázán a rozpuštěn jako „centrum kontrarevoluce“.

Ani informace Rusů o tom, že se do Československa chystala vtrhnout Severoatlantická aliance, se nezakládá na pravdě. Vpád NATO do ČSSR podle Blaive „v žádném případě“ nehrozil.

„Západ dával jasně najevo – už v roce 1953 ve východním Německu a v roce 1956 v Maďarsku, stejně jako v roce 1968 v Československu a později v roce 1981 v Polsku –, že nebude zasahovat do části Evropy kontrolované Sověty,“ objasnila historička. Důvodem vpádu vojsk do ČSSR bylo především to, že Sověti nemohli snést představu, že by zdejší komunistický režim mohl stát na něčem jiném než na hrubé moci a síle. „Pokud možno jejich,“ doplnila.

Pouhý přístup k informacím nestačí

„Na ruském přístupu je dobře vidět, jak efektivní může být propaganda, která trvá více než 40 let. A pro nás je to především další příklad toho, jak důležité je mít demokratickou společnost s nezávislou historickou reflexí. A také se tu dobře ukazuje, že pouhý přístup k informacím - bez důkladné občanské práce se společností i s médii – sám o sobě prostě nestačí,“ uvedla Blaive pro ČTK.

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film "pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci". Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.

"Mohli bychom uvést dostatek odborných studií a dokumentů, které by vyvrátily jednotlivá tvrzení, s nimiž tvůrci toho 'dokumentu' operovali. Těžko však přesvědčovat přesvědčené a žádat prostor k vysvětlení a podání relevantních faktů tam, kde to není možné. Snad by stálo za to se proti vyznění 'dokumentu' ohradit, ale to by asi muselo být na jiné úrovni než mediální či historicko-odborné," poznamenal pro Novinky historik ÚSTR Martin Tichý.

České ministerstvo zahraničních věcí (MZ) se ke kauze nevyjádřilo. „K informacím médií MZV stanoviska nevydává,“ uvedl úřad.