„Spravedlnost je základní lidská potřeba. Bez ní není člověk nikdy svobodný,“ řekl ve středu vicepremiér, který zaštítil tiskovou konferenci mezinárodní nevládní organizace.

Ta 25 let po pádu komunistického režimu vyzývá demokratické státy, aby prozkoumaly, zda mohou uplatnit princip univerzálního práva a stíhat tak politické funkcionáře zodpovědné za zločiny proti lidskosti. Požadují vytvořit nadnárodní „instituci spravedlnosti“, která by jednotlivé případy posoudila.

Nedávná historie

Štrougal má podle platformy na svědomí 60 lidských životů, kvůli Jakešovi mělo údajně zemřít osm lidí. Kromě nich organizace uvádí například i bývalého předsedu slovenské vlády Petera Colotku nebo bývalého ministra vnitra Františka Kincla. Podle Bělobrádka je důležité uvědomit si, že zločiny nebyly spáchány kdysi dávno.

Na dotaz Novinek, zda požaduje, aby Jakeš a spol. stanuli před soudem, uvedl: „Nepožaduji, ale podporuji aktivity projektu Mezinárodní spravedlnost pro komunistické zločiny k tomu vedoucí.“

Bývalý komunistický boss Milouš Jakeš

Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš

FOTO: Milan Malíček, Právo

V rámci projektu se platforma zaměřila na bývalé vysoce postavené politiky, kteří jsou podle ní zodpovědní za zabíjení na železné oponě v bývalém Československu v letech 1948-1989 a nikdy nebyli souzeni. „Osoby v řetězci velení byly nepřímými pachateli zločinů proti lidskosti, nebo byly za zločiny proti lidskosti odpovědny jako nadřízení. Byly strůjci režimu na státních hranicích,“ uvádí organizace ve svém prohlášení.

Výzva zazněla i v Bruselu

Prezident platformy Göran Lindbald doufá, že demokratické státy na celém světě na výzvu zareagují. „V Evropě nemůžeme dojít usmíření bez pravdy a spravedlnosti. Doufám, že spravedlnost za nejtěžší zločiny komunismu nakonec zvítězí,“ uvedl.

Platforma evropské paměti a svědomí v současnosti sdružuje téměř padesát institucí ze třinácti členských států EU, ale také například USA či Kanady. Ve středu svoji výzvu prezentovala také v Evropském parlamentuBruselu. Kromě Československa se věnuje i tématu zabíjení a deportaci turecké menšiny z Bulharska v letech 1948-1989.