Článek
Opatření by se zatím mělo týkat voleb do Sněmovny a krajů. Na kandidátkách by mělo být nejméně čtyřicet procent žen, přičemž na prvních dvou místech by se měli střídat muži a ženy. Podobně to vnitrostranicky naplánovala ČSSD pro své kandidátky už od krajských voleb 2016.
Méně za mandát
„Jsou-li na kandidátní listině uvedeni pouze dva kandidáti, má být na prvních dvou místech zastoupeno obojí pohlaví. Jsou-li na listině uvedeni více než dva kandidáti, je z první trojice kandidátů alespoň jeden opačného pohlaví a současně je každé pohlaví zastoupeno alespoň čtyřiceti procenty,“ popsal Právu Chovanec pravidla.
Pokud kandidátka těmto požadavkům nevyhoví, dané straně se podle návrhu sníží příspěvek na mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje o 30 procent.
To by znamenalo, že „neposlušné“ strany by mohly přijít i o milióny: každoroční státní příspěvek za poslanecký mandát je 855 tisíc korun, třicet procent z toho je 256 tisíc. Kdyby se takové straně podařilo získat v kraji pět křesel, pokuta by sahala do šestimístných čísel.
Ministerstvo argumentuje statistikou, podle níž se ženám dobýt svět politiky v Česku nedaří. Ve sněmovních volbách předloni kandidovalo jen 27 procent žen, přičemž jich prošlo 19,5 procenta. V parlamentních volbách od roku 1996 to bylo podobné.
ANO i lidovci jsou proti
Samo vnitro upozornilo, že žádná z politických stran či hnutí ve Sněmovně by „ve většině volebních krajů nesplnila, pokud jde o zastoupení obou pohlaví na kandidátních listinách, podmínky obsažené v návrhu zákona“.
Expertům se ale návrh přesto nezdá. „Nesetkal jsem se s nikým, kdo by to pochválil, nevidím k takovému opatření jediný důvod. Copak jsou ženy u nás diskriminovány, brání jim někdo v účasti na politickém životě?“ ptá se právník Pavel Mates z Vysoké školy finanční a správní. Podle něj nelze vyloučit, že by takový zákon mohl být napaden u Ústavního soudu kvůli diskriminaci.
Genderové kvóty bude mít ČSSD potíže prosadit i v koalici. Se zamítavým názorem se netají ANO Andreje Babiše ani lidovci. „Jsme proti kvótám, názor jsme nezměnili,“ řekla Právu poslankyně za ANO Radka Maxová.
„Logicky se k takovému návrhu stavíme negativně. Ve straně máme většinu žen, ale často nechtějí kandidovat. To je budeme nutit?“ reagoval pro Právo šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Jako ženu mě to uráží“
Ministr Dienstbier, jehož úřad na novele spolupracoval, uvedl, že původní verze byla ještě přísnější. „Nechci tvrdit, že to má podporu všech koaličních stran,“ podotkl. Oporu by paradoxně mohl hledat u některých opozičních poslanců: šéf klubu Úsvitu Marek Černoch je k návrhu vstřícný. „Já s tím souhlasím. Angažuji se v boji proti týrání žen, a pokud by to mělo věci pomoci, klidně to podpoříme,“ řekl Právu Černoch.
Naopak poslankyně TOP 09 Markéta Adamová kvóty na kandidátkách odmítá. „Je to sociální inženýrství v praxi. Rozhodně tím nedocílíme toho, že ženy budou vstupovat do politiky s chutí. Spíše naopak – budou mít nálepku, že tam jsou kvůli kvótě, a ne kvůli svým schopnostem. Jako ženu mě to spíš uráží,“ řekla Právu Adamová.
Souhlasí s tím, že žen v politice je méně, než by mělo být. „Klíčem je pomoci sladit ženám nejen v politice, ale na vysokých postech obecně, péči o rodinu a pracovní život,“ míní.
Nesystémové řešení?
Podobně mluví místopředseda ODS Martin Kupka. „Vůbec nerozumím vášni, kterou ČSSD chová ke kvótám. Nepřinese to nic dobrého, naopak to všem zkomplikuje život. Včetně žen, u kterých bude takový zákon vzbuzovat pochybnost, zdali jdou do politiky z přesvědčení, nebo kvůli násilí daném kvótami,“ řekl Právu Kupka.
Podle vnitra novela působila rozruch už při projednávání v meziresortních komisích. „K návrhu vzešel velký počet připomínek, z nichž převážná většina byla zásadního charakteru a dotýkala se věcné podstaty navrhované úpravy,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru vnitra.
Některé instituce žádaly přísnější sankce za nedodržení kvót. „Naopak jiná připomínková místa odmítla návrh jako celek s odkazem na nesystémové řešení či dokonce protiústavnost,“ podotkla.