Podle vědců jsou tepelné ztráty u leskyně (Lampris guttatus) minimalizovány zvláštními „protiproudými výměníky tepla“ v jejích žábrách. Ty jí umožňují udržet teplotu těla o mnoho stupňů vyšší, než je teplota okolní vody.

„Nikdy předtím nebylo nic podobného v žábrách ryb k vidění,“ uvedl biolog Nick Wegner.

Žábry jedné leskyně se dostaly k Wegnerovi v roce 2012, kdy mu je nabídl jeho kolega. Podíval se na ně ale až po pár měsících, které trávily v nádobě s konzervačním prostředkem. Hned si uvědomil, že na nich je něco unikátního.

Měření prokázalo vyšší teplotu

S dalšími kolegy se proto rozhodl, že změří teplotu živé ryby plující v oceánu. U jednoho uloveného exempláře po vytáhnutí na palubu naměřili teplotu o zhruba pět stupňů Celsia vyšší, než byla teplota vody, jak uvedli pro web magazínu Science.

Teplotu pak změřili i u jedince, kterého měli na háčku a nechali ho několik hodin plavat ve vodě s teplotním čidlem v prsních svalech. I když se ryba ponořila do vody o teplotě čtyř stupňů Celsia, její svaly měly o devět až deset stupňů více.

Ačkoli některé ryby nebo paryby mohou oteplovat své svaly, je to jen dočasný jev. Děje se tak například při lovu. Celotělová teplokrevnost je to, co odlišuje savce, včetně člověka, a ptáky od ryb a plazů.

Teplokrevnost je výhoda

Leskyně má podle CNN tvar podobný zploštělému disku a jasně červené ploutve. Dorůstá délky až dvou metrů a může vážit až 80 kilogramů. Je to osamělá ryba, nikdy se tak nepodařilo ulovit více exemplářů najednou a o jejím způsobu života se toho ví málo.

Vyskytuje se ve všech oceánech vyjma polárních moří, loví převážně ryby a olihně, a to v hloubce 50 až 200 metrů pod hladinou.

V chladu a tmě hlubokého moře je podle vědců jasnou výhodou být teplokrevný a moci se pohybovat mnohem rychleji než další živočichové, protože tak lze lépe ulovit potravu i utéci před případným predátorem.