"Naprosto souhlasím s imigrační politikou naší vlády, která je založena na zásadě, že uprchlíkům je třeba pomáhat na jejich území a nikoliv je vozit do zcela odlišného kulturního prostředí. Nehledě na to, že se mezi nimi mohou vyskytovat i džihádisté, kteří nám vyhodí do povětří Pražský hrad," uvedl Zeman.

Prezident podotkl, že výjimku učinil pouze v případě ukrajinských Čechů, za které se přimluvil. "Tam se jedná řádově o tisícovku lidí, kteří jsou ochotni a schopni pracovat a kteří nežádají sociální dávky. Myslím si, že taková imigrace je užitečná," řekl.

Evropská komise tento týden oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. [celá zpráva]

Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 000 lidí, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Návrh Evropské komise Zeman nekomentoval.

Do Česka přes 520 lidí

Český podíl na programu přesídlení 20 000 lidí ze třetích zemí do EU by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy přes 520 lidí.

Premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že Česko chce pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace. S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a "principy zdravého rozumu". [celá zpráva]

Ministerský předseda také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.

Nejvíce uprchlíků přijalo loni Německo

Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, SýrieKuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí.

Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovalo Švédsko, FrancieItálie. Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí, včetně Česka, ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.

„Koření v polévce”

Na Zemana v Jeseníku čekaly stovky lidí, mezi kterými bylo několik odpůrců s červenými kartami. Žena, která měla na hlavě papírovou korunu vyrobenou ze siluety kremelského paláce a ozdobenou Zemanovými portréty, novinářům řekla, že s prezidentem dlouhodobě nesouhlasí a poslední kapkou byla jeho návštěva Ruska.

Zeman nechal odpůrcům položit otázky, které se týkaly například anexe Krymu. Zopakoval, že anexe je protiprávní a odmítl, že by jej pojilo přátelství s ruským prezidentem. Lidi s červenou kartou označil za "příjemné koření v polévce".