Hlavní obsah

Prošel jsem třemi lustracemi a hlavním ideologem jsem nebyl, tvrdí Eichler

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nikdy jsem nebyl hlavním ideologem někdejší vojenské politické správy a úspěšně jsem prošel třemi lustračními řízeními, uvedl v pondělním prohlášení kandidát na profesuru Jan Eichler. Jeho jmenovací dekret odmítl prezident Miloš Zeman. Hrad mu vyčítá minulost spojenou s působením v bývalé československé armádě.

Foto: Milan Malíček, Právo

Historik Jan Eichler

Článek

Vedle lustrací ministerstva vnitra, díky nimž v roce 1992 získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku, prošel prý Eichler také o rok dříve takzvanými atestacemi. V jejich rámci ho prověřovali náměstek ministra obrany a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu. Třetí lustraci si podle něj udělali sami Francouzi krátce předtím, než ho prezident Jacques Chirac v roce 2003 jmenoval do hodnosti Důstojník Národního řádu za zásluhy.

Odborník na mezinárodní politické vztahy z Ústavu mezinárodních vztahů, který absolvoval profesorské řízení na Vysoké škole ekonomické (VŠE), odmítá, že by byl hlavním ideologem někdejší hlavní politické správy. „Tato funkce byla ve skutečnosti vyhrazena pouze generálům. (...) Já jsem byl vždy na základní funkci 'starší instruktor' s plánovanou hodností podplukovník (do té jsem byl povýšen v roce 1988), čemuž se oficiálně říkalo 'koncový pracovník', neoficiálně pak 'kominická koule'," uvedl.

Propagandistické útvary nebyly

V armádě, v níž za komunismu působil, také prý nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Funkci propagandisty vykonával rok v 70. letech. Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (CSc.). Na přelomu 70. a 80. let byl vyslán na funkci sekretáře a leteckého přidělence do Paříže.

„Mými hlavními úkoly byly každodenní analýzy denního tisku, odborných časopisů, monografií, korespondence s ministerstvem obrany a s Generálním štábem Francouzských ozbrojených sil," popsal těžiště své pracovní náplně. Setkával se také československými odbojáři, kteří trvale žili ve Francii.

Zemanova aféra

Eichler je jedním ze tří kandidátů na profesuru, jejichž jmenovací dekrety odmítl prezident Zeman podepsat. Zbývající dva, Jiří Fajt a Ivan Ošťádal, prošli řízením na Univerzitě Karlově (UK). Také jim prezident vyčítá údajné hříchy z minulosti.

Zemanův krok narazil na silný odpor akademické obce. Rektoři i řada nově jmenovaných profesorů byli připraveni slavnostní ceremoniál plánovaný na čtvrtek 7. května bojkotovat, proto byla nakonec akce zrušena.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se chce kvůli vyhrocené situaci sejít s prezidentem za přítomnosti rektora UK Tomáše Zimy a rektorky VŠE Hany Machkové. Termín schůzky zatím není znám, řekl  hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Reklama

Výběr článků

Načítám