Po verdiktu Ústavního soudu, jenž podle levicových politiků „otrockou“ veřejnou službu zrušil, ale z ulic zmizeli nezaměstnaní, kteří například uklízeli chodníky nebo se starali o zeleň. S problémem se potýkají zejména města na severu Čech s vysokou nezaměstnaností.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

ČSSD ve sporu

„Veřejná služba nám moc chybí a byli bychom rádi, kdyby byla zavedena. Pokud by byla dobrovolná a nezaměstnaní by zůstali na životním minimu, byla by i motivující. Rádi bychom je zaměstnali na dvacet hodin týdně. Nejde jen o veřejný pořádek, ale třeba o správce hřišť,“ řekla Právu místostarostka Litvínova Erika Sedláčková (KSČM).

Komunální politici mají ale naději, že si někteří nezaměstnaní opět navléknou oranžové vesty. Ve hře je nyní senátní návrh, který vznikl už v roce 2013 a předložila jej skupina senátorů v čele s Jaroslavem Zemanem (ODS) a Jaroslavem Doubravou (Severočeši). Ten zavádí stav, který fungoval před Drábkovou reformou. Novelu, kterou Senát schválil v březnu loňského roku, mají nyní na stole poslanci.

Nesouhlasí s ní ale především ČSSD, podle které novela, i když znovu navrhuje za veřejnou službu finanční odměnu, obsahuje málo motivačních prvků.

Soc. dem. Zuzana Kailová předložila pozměňovací návrh, podle kterého by adepti měli možnost zvýšit si existenční minimum (2200 korun pro jedince) o zhruba 300 Kč; za 30 hodin práce o 484 korun a za 40 hodin o 655 korun.

Výbor pro sociální politiku ale Kailové pozměňovací návrh těsně neschválil. Nehlasovali pro něj ani poslanci koaliční ANO.

„Bez pozměňovacího návrhu poslankyně Kailové pro nás ten zákon nemá význam, nepodpoříme ho,“ řekl Právu předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podobně mluví i šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Veřejná služba je užitečný nástroj, který mnozí starostové využívali a bez ohledu na politickou příslušnost si jej pochvalovaliZbyněk Stanjura

„Pro mě je zákon v této podobě nepřijatelný. Nerad bych se vracel do doby Drábka nebo Nečase. Pozměňovací návrh kolegyně Kailové, který novelu změkčuje, jde správným směrem, ale potřebujeme radikálnější úpravu,“ míní Tejc.

ODS s levicí

Podle něj je například třeba zabránit tomu, aby lidé, kteří dlouhodobě pracovali a ztratili práci těsně před důchodem, museli nastoupit veřejnou službu. „Takoví lidé by měli být z této úpravy vyjmuti,“ uvedl Tejc.

Naopak Zbyněk Stanjura, předseda klubu ODS, uvedl, že jeho strana je ochotná jednat o podobě zákona s levicí. „Veřejná služba je užitečný nástroj, který mnozí starostové využívali a bez ohledu na politickou příslušnost si jej pochvalovali. Ti, kteří pobírají sociální dávky a mohou pracovat, tak mají pracovat a je logické, že za práci mají dostávat odměnu,“ řekl Právu Stanjura. „Jsme připraveni zákon podpořit a debatovat o něm s kolegy z levice,“ dodal.