Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který tyto smlouvy řeší, po lidech vymáhá více než 50 miliónů korun.

Příspěvky na výstavbu zájemcům poskytovaly za minulého režimu národní výbory, po kterých správu této agendy převzaly obecní úřady. U nich došlo v řadě případů z nedbalosti i k úplnému promlčení nároku státu na vrácení peněz. Přesto ÚZSVM převzalo do své evidence přes 70 tisíc smluv, ve kterých byly poskytnuty příspěvky v celkové hodnotě 5,4 miliardy korun.

Kvůli chaotickému stavu evidence není oněch 70 tisíc smluv konečným číslem, neboť o mnoha případech se úřad dozvídá až v tom okamžiku, kdy vlastník nemovitosti zažádá o to, aby mu v katastru nemovitostí zrušili podmínku, že svůj majetek nemůže přepsat.

„Úřad ke konci loňského roku evidoval celkem 61 720 ukončení smluv, u nichž došlo ke splnění podmínek. Ke konci roku 2014 zbývá úřadu sledovat plnění u 8606 smluv, které představují státní příspěvky ve výši 570 miliónů korun,“ uvádí se ve zprávě ÚZSVM.

Dohody do roku 2018

Mluvčí ÚZSVM Pavel Hortig potvrdil, že zatím úřad zjistil, že ke splnění podmínek nedošlo u 566 smluv. Tito lidé tak celkově státu dluží nebo dlužili 51 miliónů korun.
Dluhy, které touto cestou vznikly, řeší úřad dvěma způsoby – buďto soudní cestou, nebo dohodou o splácení dluhu. K exekuci nebo soudnímu řešení zatím úřad přistoupil v 58 procentech případů. Se splátkovým kalendářem souhlasili dlužníci ve třetině situací.

V některých případech ovšem úřad přistoupil k dohodě o prominutí dluhu. „Jedná se například o osoby, které příspěvek dostaly, ale vyskytly se u nich vážné zdravotní potíže, které jim znemožnily dokončení stavebních prací,“ nastínila ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Termíny smluv v příspěvcích na bydlení byly vedeny až do roku 2018. V tomto roce také úřad upustí od sledování uzavřených dohod. To ovšem neznamená, že agenda zcela skončí, objevily se totiž i případy, kdy národní výbory smlouvu uzavřely, ovšem neurčily termín pro dokončení stavby.