Článek
Ve spolupráci s místními, starosty a kolegy, které pro to nadchl, chce v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko ze zdejších lesních školek vysázet sto tisíc stromů.
Protože sazenice stojí podle letáků kolem deseti korun, náklady nadace, pod kterou Fromageot pracuje, se pohybují kolem miliónu korun pro Českou republiku. Začal už loni a nedávno se na Kokořínsku znovu pustil do díla. Předtím „řádil“ třeba v Rusku, Etiopii či Německu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Spolupracují s městy Mšeno a Dubá a jejich lesníky. Je pozitivní, že soukromý subjekt tak rozsáhle investuje ve výsadbě v lesích a jeho lidé se v tom osobně angažují,“ řekl Právu lesník ze správy CHKO Kokořínsko Robert Šenk.
„Projekt nazývaný Sázejme pro planetu mě obzvláště potěšil. Kromě hmatatelných přínosů pro naše lokality na Kokořínsku jsou Fromageot a jeho spolupracovníci příjemní lidé. Sázení jedlí jsme si užili,“ komentoval to starosta Mšena Martin Mach.
Martin Mach, starosta Mšena, při sázení jedliček na Kokořínsku
Opuštěný sad ořešáků
Práce Clauda Fromageota, i když v širším pojetí, připomíná skutečný příběh popsaný v celosvětově populární knížce Muž, který sázel stromy o pastevci v pustém kraji ve Francii, jenž každý den dělal díry do země, házel do nich žaludy, až za několik let holý kraj pokryly lesy.
Fromageot ale rozhodně osamocen není. Má značnou podporu svého původního zaměstnavatele, zakladatele firmy na přírodní kosmetiku, jenž pro sázení na globální úrovni zřídil nadaci s cílem po světě vysadit padesát miliónů stromů. Spojení byznysu a přírody.
„Jako malý kluk jsem moc rád a často lezl do větví, houpal se, objímal dřevo. Asi ve dvaceti jsem ještě jako student botaniky se svojí ženou našel opuštěný sad asi sto dvaceti ořešáků. Zachránili jsme je,“ vzpomíná Fromageot. Pak ale musely stromy stranou. Plně se věnoval práci v kosmetické firmě. Po třinácti letech dostal šanci vrátit se „do větví“ – ve velkém.
Nadace firmy po celém světě do sázení stromů aktivně zapojila půl miliónu lidí, včetně těch na Kokořínsku.
Kde jsou stromy, jsou i šťastní lidé
Stromy podle Fromageota vzbuzují pocit odpovědnosti. „Jsou pro nás vyšší bytosti. Vždyť existují déle než lidé,“ konstatuje. Odhaduje, že on osobně vysadil asi tisíc stromů.
„Tam, kde jsou stromy, jsou šťastní lidé, řekl bych, že se dlouhodobě daří i ekonomice. Tam, kde stromy zmizely, je sychravo, nepříjemně a i lidé jsou zasmušilejší, smutní, zkrátka chřadnou oni a jejich vztahy. Myslím si, že i města, včetně Prahy, volají po rekonstrukci pomocí rostlin,“ míní Fromageot.
Je to jeho reakce na otázku, co si myslí o obchodních centrech, kde je jen samý železobeton, sklo, klimatizace a pár skomírajících stromků u asfaltových ploch.
Odkazuje na belgického architekta Luca Schuitena, jenž vytváří studie na zelená města budoucnosti. Spolu s ním se domnívá, že hodnota budov se bude brzy měřit jinak.
„Dnes cenu určuje lokalita, plocha, reprezentativnost, aniž by se jakkoliv zohledňovalo spojení s přírodou. To se změní. A to ne jen díky nějakým nařízením, ale díky tomu, že si to budou zákazníci kupující budovy zkrátka přát. Zničená příroda nutí lidi měnit názory,“ věří Fromageot.
Půlka uhyne, z tisíců přežijí stovky
„Lidé, kteří se sázecích akcí účastní, ale bývají někdy zklamaní z až padesátiprocentního úhynu lesních sazenic. Ty se sice sázejí ve velkých, mnohatisícových počtech, ale přežijí jich z toho stovky,“ upozorňuje ředitel správy CHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek.
Podle něho mají ve volné krajině větší efekt alejové stromy. „Vysazují se již vzrostlejší stromky, u nichž je již kořenový bal. Pak ale výsadba jednoho stromku nestojí desetikoruny, ale sedm stovek a až tři tisíce za kus. Nejsou jich sice velké počty, ale i dvacet stromů pak dokáže udělat v krajině mnoho,“ dodal Pořízek.